Rozhlédni se (6)

Anotace: ..a zase se život hlásí o slovo..

Tak mě tu zase máte. Uběhlo pár týdnů a tak se s váma zase podělim o to co se dělo i nedělo.
Jak začít.. v průběhu té doby co sem se neozvala, sem se přes net seznámila s jedním klučíkem jmenuje se Dan. S Danem sem si psala přesto že sem věděla že má slečnu ale nijak sme to spole neřešili. Chtěla sem se s ním setkat osobně ale nevyšlo nám to a tak sem mu čas od času prostě napsala a bylo mi fajn. Když sem se jednou v noci vracela domu tak sem mu napsala -spíš- -ne proč? na co mysliš- -na nic jdu domu a je mi smutno- pak sem ještě připsala -teď už myslim na tebe:)- -a na co se mnou mysliš?- -na to že máš slečnu:(- -odpověď mě dostala na kolena.. myslela sem třeba, že to Danovi a jeho holce moc neklape a proto má profil na seznamce, chtěl se semnou sejít, psali sme si docela v intimním duchu..-mám, a miluju ji- nevěděla sem co na to napsat a tak sem nenapsala nic. Dorazila sem domu vzala si plyšáka a otřela si uslzený oči. Tenhle člověk se mi dostal dost pod kůži na to, že sme se ani osobně nesetkali..měla sem si s ním co říct na spoustu věcí sme měli podobný názor a v mnoha sme si možná taky imponovali..přesto miluje jinou a já s tím nic neudělám, nebo si myslíte, že má cenu, i když vim to co vim, mu napsat?? Vím že by se chtěl sejít jenže, a bude to možná znít dost sobecky, já vim že už nechci kamaráda..chci kluka, lásku, důvěru. A vím že bych nikdy nedokázala být TA DRUHÁ!...