Ta, co se smála
Ta, co se smála
Nastoupila dnes po ránu do čtyřiadvacítky…a jakoby se rozsvítilo.
Mladá holka, asi dvacítka, dost štíhlá, hezká a oblečená podle poslední módy.
Hezká a mladá.
Zase jedna, co nemá důvod si stěžovat, pomyslela jsem si,
zatáhla břicho, a rozepnula bundu ze sekáče.
Ale ze všeho nejvíc, mě na ní dopaloval ten její úsměv :
Házela ho do všech stran, jako nějaká hollywoodská hvězda při premiéře.
Jo, tobě je hej !
Jsi svobodná, mladá, užíváš si…nic ti nechybí.
Já se večer potisící pohádala s manželem, počítám, jak vyjít do výplaty, co je až desátého,
a ve tři ráno se mi ohlásila migréna, nadopovaná prášky jsem už moc nespala.
Do smíchu mi tedy opravdu není.
Jenže to slečnu asi nezajímá, směje se dál.
A lidi ?
Někdo se kouká jinam, jiný zvedne obočí, ale nejvíc se nás na oplátku taky usmálo.
Ano. Nás.
Nedalo se odolat…tvářila se tak upřímně.
Cestovala jsem na banální kontrolu k lékaři, a spěchala, abych byla včas v práci.
Na Karláku jsem vyběhla z tramvaje, a ztratila ji z očí.
Ale setkaly jsme se to ráno ještě jednou.
Na recepci hematologie.
Bylo zjevné, že je tu častým hostem.
,,Dobré ráno, Světlanko !“
Správné jméno…svítila i tady.
Vesele se bavila se sestrami, věděla, jak se jmenují...
Vzala do ruky zkumavky, otočila se, a přešla chodbu k dennímu stacionáři.
Něco zhaslo. Její úsměv.
Vešla do místnosti s nápisem CHEMOTERAPIE.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Musím říct, že mě tohle zasáhlo, a to velmi. Štveš mě, že tu máš jen dvě povídky... :-))
11.05.2008 16:05:00 | Aťan
z toho mne mrazi. Je to prefektni, jak to je napsane - jak prvni, "zezivotni" cast, tak ta druha, "povidkova".
22.04.2008 19:53:00 | Franti
...tak mám zase jednou slzy v očích. Něco podobnýho...nejspíš horšího, se stalo i mě...nebo teda nám- těm co bydlí tam, jak já... holka, která měla úsměvů a energie na rozdávání, ta, kterou si všichni brali za vzor, si vzala život..:'( Ne vždycky je to na světě skvělý...měli bychom se radovat i z maličkostí a nešetřit úsměvem, dokud ještě vůbec máme tu čest být TADY... ta dívka to asi ví...:)
30.03.2008 19:36:00 | Jesus
Ten pocit znám moc dobře, bavím se s někým a pak zjistím tohle. Si uvědomím, že někdy su fakt slaboch.
05.03.2008 16:30:00 | cevert
Přežít se dá všechno - za jedné podmínky - úsměvu na rtech. Slečna Světlana si právem zaslouží můj hluboký obdiv (a ty, drahá spisovatelko, hned po ní)
05.03.2008 11:55:00 | Lisa.Ginmi
přeběhl mi mráz po zádech, velice pěkně napsané a tak vystihující život...
05.03.2008 08:17:00 | Martinecka23
Fakt zajímavý....tak nějak o životě a o tom, že jsou tady i jiní, kteří to mají horší než my....hezké...
04.03.2008 21:46:00 | Tempaire
