Ta, co se smála

Ta, co se smála

Anotace: Není co dodat...dodal život sám.

Nastoupila dnes po ránu do čtyřiadvacítky…a jakoby se rozsvítilo.

Mladá holka, asi dvacítka, dost štíhlá, hezká a oblečená podle poslední módy.
Hezká a mladá.

Zase jedna, co nemá důvod si stěžovat, pomyslela jsem si,
zatáhla břicho, a rozepnula bundu ze sekáče.

Ale ze všeho nejvíc, mě na ní dopaloval ten její úsměv :
Házela ho do všech stran, jako nějaká hollywoodská hvězda při premiéře.

Jo, tobě je hej !
Jsi svobodná, mladá, užíváš si…nic ti nechybí.

Já se večer potisící pohádala s manželem, počítám, jak vyjít do výplaty, co je až desátého,
a ve tři ráno se mi ohlásila migréna, nadopovaná prášky jsem už moc nespala.
Do smíchu mi tedy opravdu není.

Jenže to slečnu asi nezajímá, směje se dál.

A lidi ?
Někdo se kouká jinam, jiný zvedne obočí, ale nejvíc se nás na oplátku taky usmálo.
Ano. Nás.
Nedalo se odolat…tvářila se tak upřímně.

Cestovala jsem na banální kontrolu k lékaři, a spěchala, abych byla včas v práci.
Na Karláku jsem vyběhla z tramvaje, a ztratila ji z očí.

Ale setkaly jsme se to ráno ještě jednou.
Na recepci hematologie.

Bylo zjevné, že je tu častým hostem.
,,Dobré ráno, Světlanko !“
Správné jméno…svítila i tady.
Vesele se bavila se sestrami, věděla, jak se jmenují...

Vzala do ruky zkumavky, otočila se, a přešla chodbu k dennímu stacionáři.

Něco zhaslo. Její úsměv.

Vešla do místnosti s nápisem CHEMOTERAPIE.
Autor spare, 04.03.2008
Přečteno 509x
Tipy 42
Poslední tipující: slavekmiloslav, TetaKazi, Darwin, Featherrr, Lady Carmila, Andělská holka, maurra, Onqa, David., Aťan
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

nádherně napsáno....moc smutné

16.11.2008 16:10:00 | Lady Carmila

:-)))))))) pomíjivost krásy....liknavost života...

04.06.2008 10:06:00 | maurra

Hernajs, tak to je síla. Ještě teď se sbírám ze země.

12.05.2008 12:38:00 | David.

Musím říct, že mě tohle zasáhlo, a to velmi. Štveš mě, že tu máš jen dvě povídky... :-))

11.05.2008 16:05:00 | Aťan

z toho mne mrazi. Je to prefektni, jak to je napsane - jak prvni, "zezivotni" cast, tak ta druha, "povidkova".

22.04.2008 19:53:00 | Franti

...tak mám zase jednou slzy v očích. Něco podobnýho...nejspíš horšího, se stalo i mě...nebo teda nám- těm co bydlí tam, jak já... holka, která měla úsměvů a energie na rozdávání, ta, kterou si všichni brali za vzor, si vzala život..:'( Ne vždycky je to na světě skvělý...měli bychom se radovat i z maličkostí a nešetřit úsměvem, dokud ještě vůbec máme tu čest být TADY... ta dívka to asi ví...:)

30.03.2008 19:36:00 | Jesus

Ten pocit znám moc dobře, bavím se s někým a pak zjistím tohle. Si uvědomím, že někdy su fakt slaboch.

05.03.2008 16:30:00 | cevert

Přežít se dá všechno - za jedné podmínky - úsměvu na rtech. Slečna Světlana si právem zaslouží můj hluboký obdiv (a ty, drahá spisovatelko, hned po ní)

05.03.2008 11:55:00 | Lisa.Ginmi

přeběhl mi mráz po zádech, velice pěkně napsané a tak vystihující život...

05.03.2008 08:17:00 | Martinecka23

Vím, o čem píšeš, také se usmívám...

04.03.2008 23:33:00 | Bíša

koloběh života..zhasínání, rozsvěcení, úsměvy a ..

04.03.2008 22:22:00 | Bean

Fakt zajímavý....tak nějak o životě a o tom, že jsou tady i jiní, kteří to mají horší než my....hezké...

04.03.2008 21:46:00 | Tempaire

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí