Nezbední mne zabední

Anotace: Bagr hrne hlínu a já myšlenky

Kvartální piják
Nepiji běžně moc. Maximálně litr vína denně. Takže klídek. Zatím to jde. Do hospody nechodím. Mám rád ženy, zvláště ty hezké. Ty hezké jsou převážně mladé. Mladé jsou věci znalé. Co jim můžu nabídnout? Myslím, že nic. Nebo jen svoji přítomnost, svoje kecy, pochopení. Jezdím hodně rychle autem a ještě rychleji na motorce. Stavím bez stavebního povolení, kácím ...
A jsem strašně smutný. Děti kašlou na školu, já na ně, manželka na mě a já na ní. Platím nájem, inkaso, jídlo a vše mě sere.
Nejvíc to, že jsem chudý duchem. Kdybych nebyl, uměl bych se s tím smířit. Judita mi nepíše asi je někde v rauši nebo nevidí. Milenka žádná na obzoru. Nejdou zavírat dveře oknem táhne a děti nemají co na sebe. Dcera neudělala řidičák a druhá půjde dělat reparát. Tchán je v nemocnici a není na tom dobře. Tchýni je po něm smutno. Máma má jít na operaci ledvin. Tatínek je po mozkové mrtvici. Bratra málem zavřeli za daňové nesrovnalosti. Jsem tlustý a hodně nemocný. Neumím psát, kreslit, mluvit. Jsem ošklivý. A unavený. A jinak mám dvě děti, chalupu a chatu dva traktory, auto, motorky, chatu, truhlářskou dílnu, kávovar, sklep, kanystr a hodinky. Mám toho víc než potřebuji. Já totiž vše potřebuji. Jak je něco výhodné musím to mít. A že toho je! Kupuji v létě lyže, v zimě holínky, levné fazole 10kg balení kávy prošlé konzervy, nedopletené svetry. Mám mopeda, desítky krumpáčů, lopat, hrábí. Sbírám mince, pohledy, řetězy. Sbírám vše čeho je víc než jeden. Dva už pro mne znamená sbírku. Mám mapy ze všech koutů světa, knihy, obrazy. Taky mám okna, dveře, radiátory, šrouby, nářadí. Mám dřevo, uhlí, roury fitinky. Kladiva, sekery, pily. Vše mám. A nemám pohodu, jelikož se bojím, že toho mám málo. I málo je pro mne jako nic. Nemít nic je krása. Věci svazují., svazky jakbysmet. Já však neumím být volný, potřebuji to.
Přemítám to i ono odmítám. Lásku nehledám ani nedostávám. Lžu, v tom jistě.
A taky piji. Však mám z čeho. Jak je někde nějaký líh zlevněn nakupuji a leju.. Leju ho rovnou do hlavy.. Udělám brrr jak by mi to vadilo a přitom nevadí.
Hledám důvod pro návštěvy hostinců. Někdy je to zima jindy vedro, někdy hlad i potřeba toalety. Vše je dobrým důvodem. Pro ospravedlnění na baru pivo, kafe a rum. To je jasný, pohled zjasní.
Pak dám cihlu k cihle těsto do díže rozuměj pivo s rumem kafe párek a zelenou do žaludku a je mi krásně. Když je mozek zakalen vše je dobré do doby rozednění Kocovinu mám rád. Tím platím. Platím často. A až se jednou rozední přijdou nezbední a mě v bedně zabední. Hlínu přihodí kříž upevní. Slzy nekanou. Pak se rozejdou a bude klid, na věky.