příběh dvou?

Anotace: co vše může spůsobti zákeřná nemoc:(nevím kam to zařadit je to spíš i hodně smutná povídka ale ze života:(

Seděla tam jen tak po tmě a dokuřovala svou poslední cigaretu. Zašlápla špaček a zvedla se k odchodu. Nechtělo se jí, čekala jí dlouhá cesta. Poslední pohledy. Poslední vzpomínky. Poslední chmury. Vše zahnala. A vydala se na cestu bez jediného otočení.....

Seděl tam tak sám a po tmě. Už ho nic nebavilo. Doufal v konec ale ten nepřicházel. Seděl sám a bez ní. Věděl že už nikdy nepříjde. Nepohladí ho po tváří. Už nikdy se na něj nepodívá tím svým liščím pohledem. Už nikdy neřekne jeho jméno. A tak vstal z toho chladného kamene. A šel pryč. Pryč od všeho. Pryč od veškeré zloby....

Dívka s chlapcem se potkali.
Jejich osudy je svedl dohromady.
Byli si souzeni.
A však po čase je přešel smích.

Pokračovala dál tou tmou. S čistou myslí. S odhodláním. I když při vzpomínkách na to vše jí bylo těžko. Uvnitř jí to ubíjelo. Ale snažila se být silnou. Bojovala o poslední chvilky. Měla uvnitř sebe ten jed. Ale bojovala hledala plno nových protilátek. A její tělo dřelo s ní. Pokračovalo v boji....

Seděl jen seděl a hleděl na ní. Na její tělo. Jak se to mohlo stát? Jí? Proč? mohli jsme si užít pár posledních chvil. Ale... Proč to tajila? Mohl jsem jí pomoci. Plno výčitek. Ach. Jsou všude. Ne on neví. Neví co dál. Co bez ní.....

Dva lidé smutní byli
a proto se oba utrápili
ten zhoubný jed v jejích útrobách
vyžahl oba, spálil na prach

Boj ustal. Bitva prohrána. Smutek v očích. Poslední nádecha výdech a pak jen to pouhé pííííp. A ticho. Prosté ticho. Ticho tichoucí. Její cesta je ukonce. Boj ale neprohrála. Ona zvítězila nad vším. Hlavně nad svým životem!

Sám u její postele. Slzy tekly proudem. Ale nepomohly. Neuvolnili jeho bolest. Připadal si tak strašný. Nakažený. Tou chorobou . Ne tou co měla ona. Jinou . Bolestnější. ta co se vám sežere do srdce. A buď vás odrovná nebo donese do nebeských výšin. On jí měl. A teď ho ničila. neznal lék. Nevěděl jak si pomoci .Leda...

ležela dívka v nemocničním lůžku
na stole růží snůžku
ležela prostěradlem zakryta
ta slova už neříká

zabila jí ta choroba
které se říká rakovina

chlapec smutný u postele sedí
a jed mu koluje v krvi
přes oči smutná páska
ten jed se jmenuje L.Á.S.K.A

A teĎ už oba spí
ve věčném objetí
spolu navždy v dobrém i zlém
sedí společne u večeře s bohem?