Ještě dětství.. Část 1

Ještě dětství.. Část 1

Anotace: Napíšu to raději hned...dárek ani překvapení to zatím nebude, ale nikdy nevíte..co kdyby...

Marně hledám slova pro něco co bylo...
Jen možná čas soudruhů, červených šátků, front a znalosti slov, jako třeba - zavináč a myš - jen jako něco k jídlu a hlodavec.
Mně bylo tak kolem deseti, školu bohužel u nosu, takže žádné courání se spolužáky. Otužování a ranní tělocvik ve sněhu, při největších mrazech se propagovalo, jakožto utužování mladého pionýra.
Kluci byli na tělesnou výchovu oblečeni v dnes prosazující holčičí barvě, né že by jim červené trencle neslušeli, ale..
a já jakožto nejhubenější holka ze školy (nejenom třídy) v krásných dnes bych řekla " bombarďákách " nebo ještě lépe " nasrávačkách " modré barvy....
Zajímavé, kdo ze soudruhů nebo pionýrských " vševědoucích " tohle vymyslel. Asi odlišovat se bylo tehdy normální, alespoń v tomhle směru. Jinak to bylo nalajnováno, jak podle vzoru město, moře, kuře ,stavení...to jsme jako děti hrávali často, i když moře asi málo kdo z nás měl tu možnost vidět. Leda tak v katalogu cestovní kanceláře, který jsem měla tu čest spatřit, když se naši chystali na vymodlenou zahraniční dovolenou, kam samozřejmně museli odjet beze mně a bratra, aby socialistický stát měl záruku, že se vrátí a budou tu ku prospěchu naší československé skvétající zemi.
My jsme tu zatím zůstali na krku babičkám a jakožto správní pionýři jsme chodili vystávat frontu do zeleniny a masny, kde naštěstí měla naše maminka vždy protekci. Svým zaměstnáním pumpařky...kdy pumpa byla na každém stém kilometru.. měla spoustu známých a tak i záruku čerstvých banánů a vepřového na vánoční řízky.
Babička nám pekla halušky, my chodili s dědou na Volhu, místní hospodu na malém rynku, na "jedno" jak vždy říkal a jak dnes používá můj manžel a spousta mužských...vždy si na něj vzpomenu:-) Měli tam výborné a jistě zdravé, krásně barevné limonády, žvýkačky pedra a my jsme vždy pobíhali venku pod kostelem (do dneška se nemodlím) kde jsme měli bunkr a na faře ohniště.
Tam jsme pálili prázdné lybarovky a kouřili suchá stébla trávy, podotýkám - né halucinogenní -čekajíc na dědu, až vypije své " jedno".
Zahraniční katalog jsem musela vzít mezi své kamarády, protože mimo jiné, a krásné pohledy exotických zemí, jsem tak viděla poprvé nahatého chlapa, což mně, jakožto malou holku značně vyděsilo a posléze i pobavilo...S děvčaty jsme to rozebraly a začaly jsme okukovat chlapce...i když přiznejme si...co je na nich k vidění?
Pokračování příště..
Autor Pišák, 07.09.2008
Přečteno 542x
Tipy 25
Poslední tipující: Iva Borecká, blue, cevert, Marco, Ammazonic, Aťan, bobi bobie, Bíša, Štěpina G, Monsignore
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Do jedenácti let jsem si užívala to krásné dobrodružství prolézaných paneláků, co rostly jako houby po dešti, zapálených doutníků při březích potoků...Ale pak se mi do rukou dostaly noviny z osmašedesátého a všechno se to nějak zvrtlo...

10.10.2008 08:17:00 | Iva Borecká

líbí, těším se na pokračování :)

Veřejná Bezpečnost Radí a informuje... roboti šeptají ;)

27.09.2008 02:39:00 | blue

fakt dobře napsané,všude to bylo stejné

15.09.2008 11:12:00 | mikyša

Pišáku, já být tebou, tak to dám třeba sem:
http://asicr.blog.cz/0809/jeste-detstvi-cast-1

(Pozn.: po předchozí domluvě s autorkou, ctíme totiž autorská práva. Jenom nevím, jestli chceš eura nebo koruny. Gabkin např. nechce nic, a tak jdou peníze na moje konto.)

09.09.2008 13:40:00 | Aťan

jo jo...ohlédnout se zpátky neškodí. Dnes s odstupem času můžu hodnotit co bylo hezký, nebo správný či špatný.Ale každopádně s úsměvem,protože byl to můj život a jak mě ho zrežíroval, tak jsem ho měl a mám.....Jejej, teď si mi navodila chvíli, že budu si v myšlenkách probírat školní léta, učení,první políbení,první erotické obrázky o Sněhurce a sedmi trpaslících,spartakiádu, kdy jako voják jsem tam stavěl pyramidu,doby vstupu do manželství a mnoho jiných chvil patřící k dané době.. . :-)) ahojky bobi

09.09.2008 12:20:00 | bobi bobie

Ano, vlož to na zmíměný blog...

08.09.2008 20:16:00 | Bíša

...je to príma...zvláštní..ponořil jsem se do toho a na chvíli zastavil čas...monotoní socialismus na kterej jsme byli zvyklí občas nostalgicky i já na ty časy vzpomínám...myslím že to stálo za hovno,ale taky si myslím , že jsme byli všichni tak nějak skromnější a blíž u sebe co ty na to?...těším se na další...napiš pak avízo ju?:-)

08.09.2008 18:11:00 | Monsignore

...pohled z druhé strany ? :)) ...nebylo by špatné vložit to na asicr.blog.cz ...

08.09.2008 10:17:00 | WhiteSkull

Ahojky,

píšeš o mě? (kromě toho, že já zas byla ve třídě nejoplácanější, nevidím rozdíl). Jsi stejně stará jako můj bráška a společné dětství se společnými vzpomínkami je nám dnes nepřebernou studnicí inspirace. Jen ji hezky utřídit a poklást na papír. Zlepšila jsi mi po ránu náladu, ne zrovna vyladěnou a za to všechno ti děkuji, i za to, že vím, že běháš po světě a máš to jako já - zpřízněná dušička.
Těším se na pokračování, hezký pracovní týden a díky za komentík k Podzimu.

Jitka

08.09.2008 06:55:00 | jita.1965

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí