V rytmu salsy do všudypřítomné osamělosti - pátá část

V rytmu salsy do všudypřítomné osamělosti - pátá část

Anotace: Třetí lekce - další díly na walome.pise.cz

Třetí lekce

Viktor přišel do vestibulu taneční školy asi deset minut před půl osmou. Výuka klasického tance ve velkém sále byla v plném proudu, kdežto na salsu bylo připraveno jen pět párů. Viktor kývnutím pozdravil Kravaťáka a Bloncku, jak si je v duchu pojmenoval. Kravaťákovi stál na hlavě nagelovaný kohout, na sobě košili broskvové barvy a džíny. Bloncka měla těsné bílé tričko, ve kterém se jí pěkně tvarovala prsa, zlatý pásek a také džíny, jen o odstín světlejší než Kravaťák. Dvojice Viktorovi pozdrav vrátila a dál se bavila mezi sebou.

Viktor se posadil k jednomu z prázdných kulatých stolů a hleděl ke dveřím, dokud se jimi neprosmýkla Kristýna a s úsměvem si to šinula k němu.

"Ahoj," pozdravila vesele.

"Ahoj."

Pohlédla na hodiny nade dveřmi. "Hm, za chvilku začnem, to si ani nebudu objednávat nic k pití. Ale sednu si. Dneska jsem se v práci skoro nezastavila. Šílený."

"To mi povídej," vzpomněl si Viktor na pondělní ráno.

"Počítáš zejtra s tou oupn klás?" zeptala se.

"No jasně," odpověděl Viktor, ale ne příliš horlivě. "Jo hele, musíme si dát čísla, abysme se našli."

"To jsem si taky minule říkala. Tak jo."

Činnost dokončili právě včas, když do vestibulu vešel Miloš s Helenou a pozdravili přítomné. Miloš ihned odsunul dveře a odhalil tak taneční sál se zrcadlem.

"Tak jdeme na to!" prohlásil bodře.

Viktor byl vděčný za první půlhodinu každé lekce– spočívala v opakování již naučených kroků, což mu zcela vyhovovalo – rozhodně se ještě nedostal k tomu, aby trénoval doma, takže mu pravidelný úvod v tomto stylu seděl. Občas mrknul na Helenku, která se vlnila jako vždy a jako vždy nasadila ten nedobytný výraz. Trošku ho to odrazovalo od úmyslu hodit s ní někdy řeč. Další věc, která ho odrazovala, byly chyby, která při tanci dělal – a Helena ho tak často opravovala. Vždycky si nadával, jaké je nemehlo a slíbil si, že se to do příště všechno naučí.

Na třetí lekci Miloš a Helena předvedli otočku, jejíž název Viktor zapomněl během následující minuty, studenti si jí párkrát nacvičili, zopakovali co všechno uměli a hodina tance skončila.

"Takže připomínám," začal trochu zadýchaně Miloš a sundal si stylové brýle, aby si promnul oči, "zejtra open class, přijďte, ceny jsou tam příznivý, společnost taky, můžete tam zůstat až do rána, takže se vám bude líp vstávat do práce."

Všichni se zasmáli, zatleskali a skončila další hodina.

Když Viktor s Kristýnou vycházeli z tanečního sálu, prohlásila Týna, že by se ráda něčeho napila. "A co si dáš? Přinesu to, taky si něco koupim."

Týna si u Viktora objednala s "příště tě zvu já" na rtech a začala hledat místo mezi studenty klasického tance, kteří ve svých kvádrech a večerních róbách zabrali většinu stolů.

Viktor na baru objednal dvojku bílého a redbull s vodkou a když platil skoro dvě stě korun, rozhodl se, že tady si už nic objednávat nebude. Očima hledal Týnu, až jí našel sedět u stolu s Kravaťákem a Blonckou. No bezva, bukvičák a diblík.

"Díky," usmála se Kristýna a kývla na dvojici. "Už nebylo místo, tak jsem si přisedla ke kolegům."

"Jsem Petr," nabídl ruku Kravaťák.

"Míša," podala si s Viktorem ruku Bloncka.

"Viktor."

"Tak co, jak vás to baví?" začal Petr konverzaci.

"Ale jo, docela dobrý. Nebo ne?"

"Jo, dobrý," přisvědčil Viktor.

"Vy jste na sebe zbyli, že jo?" zeptala se Míša.

"Už to tak je."

"To my spolu chodíme do práce, jsme si říkali, že zkusíme něco novýho," prohodila Michaela a upila jahodového džusu. Petr přikývl a upil coca-coly.

"Kde děláte?" zeptala se Kristýna.

"V takový jedný firmě, to byste neznali, zásobujou různý obchody a tak. Takže sme takový kancelářský krysy."

"To já skoro taky," usmála se Týna.

"Já taky." Viktor upil redbulla a v duchu přemítal nad tím, jestli je tohle posezení trapné hodně nebo normálně.

"Hele co ta oupn klás, jdete tam zejtra?" nadhodila Kristýna.

"No přemýšlíme o tom," pohlédla Míša na Petra. "Ale tak můžem to zkusit, ne?"

Petr pokrčil rameny. "Proč ne. V kolik že to začíná?"

"V osm."

"A kdeže to je?"

"Tady kousek. Hele tak si dáme zejtra sraz u metra? Třeba ve třičtvrtě?"

"Tak jo," souhlasil Petr a dopil colu. "Tak my půjdem. Hele tak se mějte, zejtra."

"Ok."

Židličky zavrzaly a dvojice Kravaťák – Bloncka se ztratila.

"Docela fajn lidi," zhodnotila Kristýna. "Narozdíl od těch – všimnul ses toho trouby s tou ofinou? Jak se furt tváří, jako kdyby ho právě vzbudili? Tančí s tou holkou s nevytrhaným obočím."

Viktor se zasmál. "Tak to jsem si fakt nevšim. Já mám co dělat s tím, aby se mi nezamotaly nohy."

"Hele já myslím, že jako nejsme zlí. Sice nás dneska párkrát opravila ta...Helena se menuje?"

"Jo."

"Ale jinak jsme myslim v poho."

Ještě chvíli seděli a povídali si o věcech, o kterých si dva lidé, kteří se sotva znají, povídají. Po chvíli se Kristýna podívala na hodiny. "Hele už je devět, má pro mě přijet přítel. Nechceš někam hodit?"

Ježiš to ani náhodou "Ne, děkuju, já mám emhádé rád," usmál se Viktor a v hlavě ho děsila představa, že se sejde s Týniným přítelem. To bylo poprvé, co se o něm zmínila. Netušil, že má přítele. Tak trošku mu nešlo na rozum, proč teda chodí na salsu sama.

"Tak zejtra," pohladila ho po rameni a už byla pryč.

Vestibul se začal pomalu vylidňovat a když už byly obsazené jen dva stoly, Viktor dopil svůj nápoj, nahlédl do tanečního sálu, kde Helena a Miloš učili pokročilou skupinu tanečníků, odložil sklenku na bar, rozloučil se s postarší paní a odešel.
Autor Walome, 25.02.2009
Přečteno 199x
Tipy 2
Poslední tipující: Elwig
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak jsem se po delší době zase dostal k tomu, abych si něco přečetl a musím říct, že mi děj utkvěl v paměti tak, že jsem si ho nemusel ani v nejmenším připomínat a to je pro mě dobře :-) Vymyšlený to máš pěkně, tak se snad brzo dostanu i k dalším dílů, čeká jich tu na mě zatím dost.

16.03.2009 07:32:00 | Elwig

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí