telefon

...zvoní telefon. podruhé, potřetí, popáté..páté patro panelového domu na sídlišti Jurije Gagarina, pošesté.. ale nikdo ho nezvedá. prázdný pokoj s neustlanou postelí, červené víno rozlité po polštáři, první sluneční paprsky rozlité po Tvé tváři a první stopy prachu mezi vráskami na mém čele. v čele postele stojí malý stolek, fotka rozesmátý holky s copy, figurka Robocopa z kukuřičnejch lupínků a telefon. telefon zvoní. snad postý a snad už naposled. ruka pomalu vrací sluchátko do vidlice, sluchátko ještě zcela neleží a najednou se v něm konečně ozvalo:"haló?" - lidský hlas. hlas posledního člověka, který ještě mohl zvednout telefon. ... a na druhém konci ruka posledního člověka, který ještě mohl volat, právě položila sluchátko. pípání...