Léto, podzim, zima, jaro a ty

Anotace: Ani ne tak povídka, jako báseň.. A ani ne tak báseň, jak spíš krátká povídka.. :)

Vzpomínám na léto, kdy se poprvé spojily moje rty s tvými.
Byly plné vášně, citu a poznání. Tenkrát jsi přišla v modrých
šatech a já si řekl, že s tou slečnou chci být už navždy.
Vzpomínám na podzim, když tvá chladná dlaň vklouzla do mé
a pod haldou listí jsme zanechávali své stopy, skoro tak
zmatené, které zůstaly na mém srdci.
V zimě jsi je pak objevila ve sněhu a nechala je praskat
do tiché zachumlané noci. Když pak začal znovu padat,
vpíjel se ti do vlasů a ty jsi vypadala jako zimní víla.
Vzpomínám taky na červené víno, Tvé oblíbené, které ti
pak zůstávalo v rozpraskaných rtech, jenž zničil vítr a
ty sis je pak mazala mandlovým balzámem.
A pamatuju si taky na jarní vzduch. Vše bylo tak jasné a čisté,
jako tvoje duše.
Jenže to všechno už jsou jen vzpomínky, které se nevrátí.
Ale jsou skutečné a to co je skutečné, zůstává.