Tenkrát

Anotace: Jak to tenkrát začalo aneb třeba se od něj někdy dokážu oprostit. Deník, takže prostě ze života. Budu ráda za ohlasy.

24. 9. 2005 So
Je 15:55 a já teď píšu, protože večer dem na Aušus, je tady v K. a pávě teď ho posloucham. Měla by nejspíš přijet i Lenka, taky Lukáš a asi i Tonda. A jinak nevim. Peťa a Vojta – to je jasný. A vlastně možná Jirka. Hele, věř v to, že se to povede. Ani nevim, jestli se vlastně těšim. Už dlouho sem nikde nebyla, natož na pořádný buranský pařbě. Naposled na Aušusu v H., to bylo 11. Června. Ve čtvrtek večer to byly dva měsíce od nádherný noci s Francescem. Tak ať je to pořádná pařba a je nám tam všem fajn. A třeba tam potkam i někoho, kdo by mi mohl bejt i něčim víc. Pa…

25. 9. 2005 Ne
Je 21:56 a já píšu jenom na chvilku, protože bych měla jít spát, abych třeba nebyla ve škole moc unavená. Kdoví co bude, ve škole. Ty vole, já se obávám. A ty nevíš proč. Jasně, že kvůli noci ze včerejška na dnešek. Ale já se dneska nebudu rozepisovat. Celou dobu, fakt úplně celou – od doby kdy sme vyrazili až do – asi než sem usla nebo se vzbudila, to už je jedno – mi bylo moc fajn. Pařili sme sice až na konci, ale aspoň to. A pak když už skončili hrát, tak se šlo ven a postupně lidi odcházeli a odjížděli. A já šla ven s Tondou a kecali sme a teď to nebudu rozvádět. My se třikrát políbili. Uvidí se, co bude. Třeba zejtra nebo až dýl. Byl to fajn Aušus. I sem docela pila, ale vůbec sem nebyla opilá, to ne. Líbilo se mi tam. Teď už končim a jdu spát. Měj se hezky. Papa…

27. 9. 2005 Út
Je 21:27 a já teď píšu proto, že zejtra je státní svátek, a tak se nejde do školy. A chtěla bych něco napsat o aušusácký noci. A ještě, že je to jedenáct měsíců od toho, kdy sme s Tondou byli poprvý spolu. A když se mě Lenka zeptala co Pepa a pak i co Tonda – řekla sem jí „nic moc“. Nemohla jsem jí to říct, nedokázala jsem to, ale určitě jí to chci říct. A říkala, že aspoň mě aby se to dařilo, že ona už je odepsaná. Nesebrala jsem dost odvahy. Začala jsem psát pařby a akce, sem terpv na začátku od minulýho roku. Mohla bych začít i dřív, třeba Švýcarskem, ale já nevim, to by toho bylo hodně moc. Tak teda kousek začnu. V sobotu jsem vlastně pořád nevěděla, jestli se těšim, ani kdo jde, Večer přijela Lenka, Luboš, Pavel a Lukáš a šli sme od nás do hospody. Pozdějš přišla Peťa s Vojtou a pak i Tonda a potom Pepa. Byl tam i Jirka, ale jenom chvíli a vůbec sme spolu nemluvili, ani se nepozdravili. Pařit sme šli až tak po půl jedný, do tý doby sme seděli u stolu a kecali nebo šli na panáka a tak. Třeba i na záchod. S Lenkou sme si daly, myslim, že velkou broskvovou – skoro jako povinnost a chvilku po půlnoci sme šli ven, že pudem na hřbitov a venku byl Milan, Hugo a ňáká holka. Ten Hugo má zajímavý oči, takový tajemný. Takže sme spolu šly na ten židovák, a akorát kousek před náma šel Honza, trochu sem Lenku popoháněla, ale stejně sme ho nestihly. V parku byla pěkná tma, takže sme se chytly za ruku, abychom sebou nesekly a tolik se nebály. Ale bály sme se dost, pak sme si zahákly ruce, došly ke zdi a šly zpátky tou cestou hned dolů na silnici, A už u dálky sme slyšely, že zrovna hrajou broskvovou, bylo mi to líto, jak kvůli sobě, tak že sem Lenku přemluvila, aby se mnou šla, takže sme se to snažily stíhat a ještě sme si zpívaly a stihly sme ještě konec. A já teď taky skončim. Tak zase někdy, abych ti to dopověděla. Papa…

2. 10. 2005 Ne
Je 22:01 a já jsem sice řikala, že napíšu, abych to všechno popsala, ale teď už fakt ne. Měla bych spíš jít spát a nevim, kdy se k tomu dostanu. Nemam ten Aušus před tejdnem a teď přibyly další věci. V pátek sem byla v tanečních se podívat, spala sem u Ivy, o přestávce sme šli do Kloubu i s klukama, byla sranda, řeknu ti to jindy. A včera byl Extraband, nemam žádný zprávy co se dělo, já tam totiž nebyla. A ještě v sobotu sem nevěděla, jestli tam budu nebo ne. Lence sem o tom, co bylo, ještě neřekla. A s Tondou sem mluvila, myslim, že jenom v pátek chvilku na zastávce. Takže ani nevim. Podle mě by se něco stalo, myslim na tom Extrabandu, kdybych tam byla. Těžko říct, ale kdoví. Já to nechápu, že ještě pořád on. Že mě dokáže ovládnout a…a možná využít. Víš, jak to myslim. Nevim, jestli to tak je, ale snad ne. Po tom Aušusu si nejsem jistá, jestli to byla jenom náhoda nebo jestli to bylo schválně, že sme tam byli spolu sami dva. Relativně sami. Jestli věděl, že nás nemůže vidět třeba Lenka, nebo by mu to nevadilo. A co kdyby to nebyl konec, ale prostě by sme šli jen tak ven. Co by se asi tak dělo? To sem tak snadná kořist nebo je v tom něco víc? Že by mě měl rád… Teda zatím a zase se ozvu. Papa…

7. 10. 2005 Pá
Je 22:17 a já píšu a představ si, že sem zamilovaná. Div, co? Já ti to dneska vypovim jenom krátce. Těžko říct, jak bude lepší začít, asi od začátku. Včera mi psalo nějaký neznámý číslo – Standa, 18, od koho má moje – je tajný a že mě viděl v S. a jestli bysme se mohli sejít a já souhlasila, hned po škole. Myslim, že sem nebyla ani tak nervózní, spíš docela zvědavá. Měli sme se sejít na náměstí, tak sem šla k lípě. Cestou sem se dívala po nějakým povědomým klukovi, kterej by vypadal, že na někoho čeká. Před radnicí z druhý strany postával ňákej kluk, nevěnovala sem mu pozornost, byla sem daleko. Sedla sem si a vidim ho přicházet. Pozdrav a jestli někam pudem. Šli sme k Baronovi, dali si mattonky a povídali sme si. Našli sme dost společnejch témat. Nikdy sem si s žádným klukem takhle nepopovídala. Jak sme si kecali, tak sme byli jen přes stůl a dívali se na sebe, do očí a já cítila, jak se probouzí cit uvnitř mýho těla, že je to kluk, kterýho bych mohla mít ráda. Vždyť já žádnýho takovýho blíž neznam. Seděli sme tam dvě a půl hoďky, jeli sme pětkou – Standa je totiž z Těšetin, chodí do Klatov do školy na cukráře, teď ale měl praxi v Sušici a tim pádem jezdil busem. Já už sem si ho předtim všimla a řikala sem si, že neni špatnej, že se mi i dost líbí. Jednou sme s Peťou nastupovaly až nakonec a on stál mezi náma, to sem se na něj dívala, pak i někdy jindy a Peťa řikala, že se na mě včera pořád díval. Mě vůbec nenapadlo, že by to moh bejt on. Dneska ráno sme s Peťou seděly na čtyřce u strany proti směru jízdy a on ještě s jednim klukem na druhej čtyřce po směru. Tak sem se na něj dívala a přemýšlela, že je to pěknej kluk a že vypadá starší a že takovej kluk by byl fajn. Zjistila jsem, že mý číslo má od Jirky Z., protože jsou nejlepší kámoši – ze základky a Jirka mu ukazoval fotky z tanečních a Standa mě tam na tej velkej hromadnej poznal a řek Jirkovi o číslo, nebyl si jistej, jestli jsem to opravdu já. Po čtvrt na pět sme šli, zaplatil pití a chtěl mi vzít tašku. Na zastávce mi řek, že děkuje za krásně prožitý odpoledne nebo tak něco, já stála u zábradlí zády na chodníčku, on čelem ke mně dole na chodníku, objal mě a políbili jsme se. A dál sme tam stáli v objetí a čas od času se políbili nebo se k sobě tiskli. Přišla Peťa s Ančou a bylo tam dost lidí. V autobuse sme seděli spolu. Venku sem Peťu se Standou seznámila. Seděli sme spolu vzadu před pětkou, drželi se za ruce nebo tak různě, líbali se, já měla hlavu a vůbec celá sem o něj byla opřená. Moc sme celou cestu nemluvili. Na začátku K. sme se políbili, pak už sem musela vystupovat, pustil mě do uličky, dali sme si poslední pusu a ještě si mávali přes okno. Teď končim. Papa…