Sunny a já - 1. kapitola - Jízdárna čeká

Anotace: Terka by strašně chtěla vlastního koně. Ale to se rodičům nezdá. Když začne chodit na jízdárnu a pozná Sunnyho, temperamentního koníka, její touha se nedá zadržet. Najdou si k sobě ti dva cestu?

Sbírka: Sunny a já

,,Terko, večeře!“ ozval se z kuchyně maminčin hlas.
,,Uuuž?“ protáhla Terka.
Ve dveřích se objevil Terčin bratr.
,,Copak, čtení knížek o koních ti zatemnilo mozek?“ škodolibě se usmíval.
,,Áále,“ hodila po něm Terka polštářkem, ,,ty máš co říkat, jsi celý den v obležení formulí 1.“
,,No tak, Tery,“ zavolala mamka.
,,Jo, vždyť už jdu.“
,,Nazdárek, rodino!“ zahlaholil tátův hlas z předsíně.
,,Ahoj, táto,“ sborově odpověděla rodina, i malá Eliška se přidala.
,,Terko, mám pro tebe překvapení,“ tajemně pronesl tatínek.
,,Tati, to myslíš vážně?“ nevěřícně se zeptala Terka.
,,Hele!“ řekl tatínek a vytáhl bílý papír.
Byla to listina od koňské stáje Rybářových – stáje, kde se Terka chtěla učit jezdit!
,,Tati, jsi ten nejlepší táta na celém světě!“ objímala ho Terka.
Maminka se spokojeně usmívala, zato bratr Jirka se tvářil jako bouřkový mrak.
,,Cože? Ona bude jezdit na koních? A co já? Mně jsi nic nepřinesl???“ rozzlobil se.
,,Jirko,“ povzdechl si táta, ,,včera jsi dostal nový model.“
,,Jo, nemusíš mít všechno,“ přikývla Tereza.
Jirka jenom naštvaně zabručel, a odkráčel do svého pokoje, přičemž nezapomněl prásknout dveřmi.
,,Kobosomo,“ řekla Eliška.
Maminka se unaveně usmála: ,,Aspoň ty se na mě nezlobíš…“
,,Ale jdi, já se na tebe přece nezlobím.“ povzbudivě se usmála Terka.
,,Já vím holka, já vím…“ usmála se maminka, ještě více než předtím.
,,Kdy tam budu chodit?“ ptala se Terka snad popáté.
,,O víkendech,“ usmál se táta.
,,Kolik tě to stálo?“
,,Ne, moc. Jen 300 korun na rok. Ovšem, kdybys tam i vypomáhala, bylo by to o sto korun levnější,“ řekl táta.
,,Jéé, to bych moc ráda!“ souhlasila Terka, že bude vypomáhat.
,,Ty jsi zlaté dítě,“ zasmál se tatínek.
,,Kobosomo!“ zakřičela Eliška…