Návštěvnost
Nymfomanka
Nymfomanka
Míša byla nymfomanka. Rozhodně to nebylo nic, co byste jí mohli závidět. Pro Míšu, stejně jako pro kteroukoliv jinou ženu, trpící touto nemocí, to bylo prokletí. Kolik už slyšela od chlapů řečí, že ta jejich se pořád vymlouvá a jak by si přáli mít doma pořádnou sexuální dračici. Jenže když dojde na věc, tak žádný chlap nevydrží její tempo déle než několik týdnů. Pak je to najednou on, kdo se vymlouvá a večer se toulá radši po hospodách nebo zůstává v práci až do pozdních hodin. A ještě se diví, že to nemůžu vydržet a buď si musím pomoc sama, nebo prostě vlítnu na prvního chlapa, kterého potkám! Stěžovala si často Míša svojí jediné kamarádce Kláře.
Dřív jich mívala víc, ale poté, co většině z nich přebrala chlapa, se s ní přestali bavit. I toto je jedno z mnoha úskalí postižení zvaného nymfomanie. Klára si naštěstí plně uvědomovala nebezpečí spojené s takovýmto extrémním zájmem o opačné pohlaví, a proto s Míšou zásadně vyrážela pouze na dámské jízdy. Společná večeře s partnerem nepřipadala v úvahu, protože by se pak nejspíš všichni probudili s kocovinou, tělesnou i morální, a značně nabouranými vztahy, které by pak už zřejmě nespravili.
Poslední Míšin vztah skončil dost divokou hádkou asi před půl rokem a od té doby udržovala jenom „jednohubky“, jak ona sama říkala vztahům na jednu noc. Tyto „jednohubky“ si dopřávala s železnou pravidelností tři sta šedesát pět dní v roce. I tak se většinou musela celý den přemáhat, aby to do večera vydržela. Stačilo, aby slyšela nějakou dvojsmyslnou narážku, nebo aby se někdo zmínil o tom, že prožil divokou noc a hned se celá roztřásla. Většinou pak vyhledala nejbližší WC, kde se musela sama uspokojit. I to pro ni bylo docela nepříjemné, protože se nedokázala ubránit hlasitým projevům, které provázely její orgasmus.
Oproti většině žen měla tu „výhodu“, že se jí téměř vždy podařilo orgasmu dosáhnout. Ovšem za tu cenu, že se dostávala do řady nepříjemných situací. Například nemohla chodit do kina, protože jakákoliv byť jen lehce erotická scéna, okamžitě nastartovala v jejím těle biologicko-chemické procesy, které vedly k vysokému stupni vzrušení a v důsledku tedy k tomu, že z filmu nic neměla. Potemnělý kinosál byl na druhou stranu naprosto ideální k tomu, aby v něm ihned uspokojila bez povšimnutí svoje potřeby. I tak ale většinou opouštěla kino ještě před skončením promítání. Nechtěla se totiž stát terčem poznámek, ať už posměšných nebo urážlivých.
Dost na tom, že svoje si vytrpěla už v pubertě. Narážky, že je děvka a coura ani nepočítala. První sex, nebo spíš pokus o něj, zažila ve třinácti letech, ve věku, kdy se většina holek zabývá teprve prvním líbáním. Kvůli tomu, že už ve svých třinácti letech vypadala nejméně na patnáct, pro ni nebyl problém zajít na diskotéku, kde se o ni okamžitě začali zajímat jen o něco starší kluci, kteří nezkušená děvčata považovali za snadnou kořist. Proto již bylo prakticky jisté, že se jakéhosi sexuálního zážitku dočká, již ve chvíli, kdy si oblékla tričko s hlubokým výstřihem a minisukni, která byla spíše mikro než mini. Vlastně to spíš vypadalo, jako kdyby měla pouze ono tričko a trochu větší pásek, což byla ovšem ona minisukně. U takového oblečení byla samozřejmostí podprsenka a kalhotky, jinak by si už skutečně neschovala žádné tajemství pro toho vyvoleného, prvního, se kterým prožije svůj první milostný zážitek, na který bude celý život vzpomínat.
Asi kolem půlnoci skutečně došlo k něčemu, co by možná z v noci z mezinárodního rychlíku s tónovanými skly připomínalo pohlavní akt. Ovšem pro Míšu to bylo dost velké zklamání. Ne snad, že by si vybrala nějakého troubu nebo naopak násilníka, ale keř za diskotékou jí nepřipadal jako to nejromantičtější možné místo a navíc se nedalo mluvit o nějaké předehře. Kondom se jim povedlo nasadit asi na šestý pokus. Celá ta komedie trvala pár minut. Později jí přišlo směšné, že právě při prvním sexu orgasmus nezažila, což se jí později moc často nestávalo. To bylo pravděpodobně způsobeno tím, že mu stačilo dostat se do ní jen párkrát a pak byl se vším hotový. Tehdy ještě netušila, že většina kluků v jeho věku se udělá rychleji než právnická fakulta v Plzni.
Dnes ve svých dvaceti čtyřech letech, když už měla za sebou stovky více či méně podařených souloží, dokázala předem odhadnout, který chlap dokáže v posteli divy, a který tak jen vypadá. Podle toho dělila muže na tři kategorie. Býky, pávy a voly. Býk byl chlap, který, ať už na to vypadal nebo ne, dokázal vydržet v akci dost dlouho a uměl i jiné techniky než jen tam a zpátky. Páv byl většinou chlap kolem čtyřicítky, kterého chytla druhá míza a manželka už jim nebyla dost dobrá. Většinou jim stačilo přijet k baru luxusním autem, v drahém obleku a pozvat nějak holku na pár drinků. Jenomže výkon takového „samce“ byl většinou tragický a nešlo poznat, jestli už začal „makat“ nebo se jen klepe zimou.
Třetím typem byl vůl. To pro ni bylo asi osmdesát procent všech mužů. Byli buď moc mladí, moc staří, ženatí nebo neměli zájem o sex. Nebo kombinace všech těchto vlastností. Každopádně si moc vybírat nemohla. Většinou musela brát to, co bylo zrovna po ruce. Když bylo nejhůř a musela si vybrat opravdu někoho ze dna, tak si pak při „tom“ představovala někoho jiného. Nejčastěji George Clooneyho. Nebo Clive Owena. Nejspolehlivějším způsobem zajištění vhodného partnera bylo, když se celý den udržela v klidu, aby pak mohla večer volit „jednohubku“ s chladnou hlavou. Jenomže někdy to zkrátka nevyjde a přijde to na vás, navíc ze strany odkud to vůbec nečekáte…
Když se Míša probudila do deštivého dubnového rána, tak ji to velmi potěšilo. Chladné počasí a zahalená těla ji dráždila mnohem méně, než polonazí lidi v parném letním dnu. Ještě chvíli se válela na posteli v bílém vytahaném tričku. Dole bez. Bez kalhotek, bez čehokoliv. Když se konečně přinutila vstát z postele, vlastně když ji k tomu potřetí nutil budík, tak se zbavila i toho bílého trika. Pozorovala sebe samu nahou ve velkém zrcadle v její ložnici. Černé vlasy jí splývaly na ramena. Měla krásné černé, rovné vlasy od přírody. Odjakživa měla k barvení vlasů odpor, ale taky hlavně neměla žádný důvod si je barvit. Blondýnou se nikdy stát nechtěla, od puberty si připadala dostatečně atraktivní tak, jak je. Pak sjela pohledem níž na svoje prsa. S těmi byla taky spokojená. Prozatím. Které ženě by taky vadily pevné trojky, které perfektně drží i bez podprsenky? Ale trápilo ji, co bude, až zestárne. Souboj s tíhovou sílou pravděpodobně nevyhraje. Až budu chtít v šedesáti spáchat sebevraždu, tak se střelím do kolena, protože srdce je přece pod levým prsem, říkala si.
Zabloudila očima ještě níž, poplácala se přes břicho, na kterém stále viděla kilogramy navíc, ačkoliv tam žádné nebyly. Nakonec se dostala ke své vagíně. Oholená, přesně jak to hlásá poslední pornomóda. Pak se ještě otočila, aby si prohlédla svůj zadek. O tom se nic zajímavého nedozvíte, protože to byl zadek jako každý jiný. Snad kromě toho, že byl poměrně často využíván k análnímu sexu. K tomu ale docházelo jen u mužů, kteří byli pro takový úkol od přírody vybaveni menším nástrojem. Takové měla vůbec nejradši. Muže, kterých si ženy moc nevšímají, natož aby s nimi prováděly jakékoliv sexuální aktivity. Pro takové pak byla Míša bohyní. Černovlasou bohyní, která je čas od času navštíví v ložnici, převrátí ji vzhůru nohama a zase zmizí. Byla pro ně tou, jejíž vagína jim umožní splnit svou evoluční povinnost.
Když se na sebe dost vynadívala v zrcadle, tak se začala přehrabovat v šuplíku se spodním prádlem. Prakticky nic jiného než tanga tam neměla. Z nutnosti. Chlapi dneska ženskou, která nenosí tanga, neojedou, myslela si. Jestli je to pravda si ovšem nikdy prakticky neověřovala. Téčka měla ve všech barvách a materiálech. Vítězem pro dnešní den se stala bílá krajková. Podprsenka tedy byla logicky taky bílá a krajková. Těsné džíny obepjaly její zadek, tričko prsa, ale to zakryla tlustá bunda, protože venku byly pouhé čtyři stupně. Ze svého bytu se vydala k tramvajové zastávce, kam to měla jenom asi sto metrů. Nepřepokládala, že by jí na této cestě mohlo potkat něco, co by ji „vyvedlo z míry“. Měla pravdu, nevyvedlo. Zatím. Nastoupila do poloprázdné tramvaje a sedla si na nejbližší volné místo. Koukala z okna a myslela na všechny věci, které musí v práci vyřídit. Na příští zastávce přistoupili kluk a holka, kterým mohlo být kolem patnácti. Posadili se nedaleko Míši. Dlouho ale sedět v klidu nevydrželi.
Začali se líbat a nezůstalo jenom u toho. Postupně přešli k tomu, čemu se dnes moderně říká petting, ale přeloženo do lidštiny je to osahávání. Nevyhnuli se pohoršenému pohledu nějaké starší paní, ale to bylo evidentně to poslední, co je zajímalo. Dvojici bylo zřejmě i přes chladné počasí horko a tak si mladík stoupl a rozepnul kalhoty. Z trenek vytáhl svůj penis, na který se dívka okamžitě vrhla jako na lízátko. Za tento akt si od již umíněné postarší spolucestující vysloužili pohled vysloveně znechucený. Chudáci nemohli vědět, co tím nastartují u nymfomanky Míši. Té začalo být poněkud vlhko v rozkroku. Už to nemohla vydržet a tak se začala rukou hladit přes džíny. Naštěstí pro ni tramvaj zrovna zastavila a tak nadržená Míša vyběhla ven, aby ji nepříjemně ledový déšť zklidnil. Bohužel to moc nepomohlo. Musím to mít! Myslela si. Každý přece chce sex, tak zase jednou někomu dám už ráno. To bylo její definitivní rozhodnutí. Rozběhla se po ulici a vybírala vhodný objekt. Jenže jak už to tak bývá, po ulici nešel ani jediný chlap, který by mohl uspokojit její touhu. A pak to uviděla! To po čem momentálně toužila, jí mohlo poskytnout jízdní kolo. Na kole normálně nejezdila, právě z toho důvodu, že se často vzrušila a musela šlapat, dokud se neudělala. A právě to bylo to, co teď potřebovala.
Nezajímalo ji, čí to kolo je. Stačilo jí, že není zamčené. Bez váhání na něj nasedla a rozjela se. Jela po mokré silnici a snažila se co nejvíce přitisknout k sedlu. Výsledek byl nevalný. Vzrušená byla stále, ale vytoužený konec se stále nedostavoval. A pak uviděl toho, kdo ji vysvobodí! Mladík, kolem dvaceti let, nervózně přešlapoval před výlohou nějakého obchodu se sportovními potřebami. Míša přejela přes ulici nehledě na pravidla silničního provozu. Téměř do něj najela. On se na ni vylekaně podíval. Seskočila z kola, servala ze sebe bundu a s vypjatými prsy sebevědomě prohlásila: „Vezmi si, co chceš!“ Mladík překonal prvotní šok a bez váhání využil její nabídky, nasedl na kolo a odjel.
Dřív jich mívala víc, ale poté, co většině z nich přebrala chlapa, se s ní přestali bavit. I toto je jedno z mnoha úskalí postižení zvaného nymfomanie. Klára si naštěstí plně uvědomovala nebezpečí spojené s takovýmto extrémním zájmem o opačné pohlaví, a proto s Míšou zásadně vyrážela pouze na dámské jízdy. Společná večeře s partnerem nepřipadala v úvahu, protože by se pak nejspíš všichni probudili s kocovinou, tělesnou i morální, a značně nabouranými vztahy, které by pak už zřejmě nespravili.
Poslední Míšin vztah skončil dost divokou hádkou asi před půl rokem a od té doby udržovala jenom „jednohubky“, jak ona sama říkala vztahům na jednu noc. Tyto „jednohubky“ si dopřávala s železnou pravidelností tři sta šedesát pět dní v roce. I tak se většinou musela celý den přemáhat, aby to do večera vydržela. Stačilo, aby slyšela nějakou dvojsmyslnou narážku, nebo aby se někdo zmínil o tom, že prožil divokou noc a hned se celá roztřásla. Většinou pak vyhledala nejbližší WC, kde se musela sama uspokojit. I to pro ni bylo docela nepříjemné, protože se nedokázala ubránit hlasitým projevům, které provázely její orgasmus.
Oproti většině žen měla tu „výhodu“, že se jí téměř vždy podařilo orgasmu dosáhnout. Ovšem za tu cenu, že se dostávala do řady nepříjemných situací. Například nemohla chodit do kina, protože jakákoliv byť jen lehce erotická scéna, okamžitě nastartovala v jejím těle biologicko-chemické procesy, které vedly k vysokému stupni vzrušení a v důsledku tedy k tomu, že z filmu nic neměla. Potemnělý kinosál byl na druhou stranu naprosto ideální k tomu, aby v něm ihned uspokojila bez povšimnutí svoje potřeby. I tak ale většinou opouštěla kino ještě před skončením promítání. Nechtěla se totiž stát terčem poznámek, ať už posměšných nebo urážlivých.
Dost na tom, že svoje si vytrpěla už v pubertě. Narážky, že je děvka a coura ani nepočítala. První sex, nebo spíš pokus o něj, zažila ve třinácti letech, ve věku, kdy se většina holek zabývá teprve prvním líbáním. Kvůli tomu, že už ve svých třinácti letech vypadala nejméně na patnáct, pro ni nebyl problém zajít na diskotéku, kde se o ni okamžitě začali zajímat jen o něco starší kluci, kteří nezkušená děvčata považovali za snadnou kořist. Proto již bylo prakticky jisté, že se jakéhosi sexuálního zážitku dočká, již ve chvíli, kdy si oblékla tričko s hlubokým výstřihem a minisukni, která byla spíše mikro než mini. Vlastně to spíš vypadalo, jako kdyby měla pouze ono tričko a trochu větší pásek, což byla ovšem ona minisukně. U takového oblečení byla samozřejmostí podprsenka a kalhotky, jinak by si už skutečně neschovala žádné tajemství pro toho vyvoleného, prvního, se kterým prožije svůj první milostný zážitek, na který bude celý život vzpomínat.
Asi kolem půlnoci skutečně došlo k něčemu, co by možná z v noci z mezinárodního rychlíku s tónovanými skly připomínalo pohlavní akt. Ovšem pro Míšu to bylo dost velké zklamání. Ne snad, že by si vybrala nějakého troubu nebo naopak násilníka, ale keř za diskotékou jí nepřipadal jako to nejromantičtější možné místo a navíc se nedalo mluvit o nějaké předehře. Kondom se jim povedlo nasadit asi na šestý pokus. Celá ta komedie trvala pár minut. Později jí přišlo směšné, že právě při prvním sexu orgasmus nezažila, což se jí později moc často nestávalo. To bylo pravděpodobně způsobeno tím, že mu stačilo dostat se do ní jen párkrát a pak byl se vším hotový. Tehdy ještě netušila, že většina kluků v jeho věku se udělá rychleji než právnická fakulta v Plzni.
Dnes ve svých dvaceti čtyřech letech, když už měla za sebou stovky více či méně podařených souloží, dokázala předem odhadnout, který chlap dokáže v posteli divy, a který tak jen vypadá. Podle toho dělila muže na tři kategorie. Býky, pávy a voly. Býk byl chlap, který, ať už na to vypadal nebo ne, dokázal vydržet v akci dost dlouho a uměl i jiné techniky než jen tam a zpátky. Páv byl většinou chlap kolem čtyřicítky, kterého chytla druhá míza a manželka už jim nebyla dost dobrá. Většinou jim stačilo přijet k baru luxusním autem, v drahém obleku a pozvat nějak holku na pár drinků. Jenomže výkon takového „samce“ byl většinou tragický a nešlo poznat, jestli už začal „makat“ nebo se jen klepe zimou.
Třetím typem byl vůl. To pro ni bylo asi osmdesát procent všech mužů. Byli buď moc mladí, moc staří, ženatí nebo neměli zájem o sex. Nebo kombinace všech těchto vlastností. Každopádně si moc vybírat nemohla. Většinou musela brát to, co bylo zrovna po ruce. Když bylo nejhůř a musela si vybrat opravdu někoho ze dna, tak si pak při „tom“ představovala někoho jiného. Nejčastěji George Clooneyho. Nebo Clive Owena. Nejspolehlivějším způsobem zajištění vhodného partnera bylo, když se celý den udržela v klidu, aby pak mohla večer volit „jednohubku“ s chladnou hlavou. Jenomže někdy to zkrátka nevyjde a přijde to na vás, navíc ze strany odkud to vůbec nečekáte…
Když se Míša probudila do deštivého dubnového rána, tak ji to velmi potěšilo. Chladné počasí a zahalená těla ji dráždila mnohem méně, než polonazí lidi v parném letním dnu. Ještě chvíli se válela na posteli v bílém vytahaném tričku. Dole bez. Bez kalhotek, bez čehokoliv. Když se konečně přinutila vstát z postele, vlastně když ji k tomu potřetí nutil budík, tak se zbavila i toho bílého trika. Pozorovala sebe samu nahou ve velkém zrcadle v její ložnici. Černé vlasy jí splývaly na ramena. Měla krásné černé, rovné vlasy od přírody. Odjakživa měla k barvení vlasů odpor, ale taky hlavně neměla žádný důvod si je barvit. Blondýnou se nikdy stát nechtěla, od puberty si připadala dostatečně atraktivní tak, jak je. Pak sjela pohledem níž na svoje prsa. S těmi byla taky spokojená. Prozatím. Které ženě by taky vadily pevné trojky, které perfektně drží i bez podprsenky? Ale trápilo ji, co bude, až zestárne. Souboj s tíhovou sílou pravděpodobně nevyhraje. Až budu chtít v šedesáti spáchat sebevraždu, tak se střelím do kolena, protože srdce je přece pod levým prsem, říkala si.
Zabloudila očima ještě níž, poplácala se přes břicho, na kterém stále viděla kilogramy navíc, ačkoliv tam žádné nebyly. Nakonec se dostala ke své vagíně. Oholená, přesně jak to hlásá poslední pornomóda. Pak se ještě otočila, aby si prohlédla svůj zadek. O tom se nic zajímavého nedozvíte, protože to byl zadek jako každý jiný. Snad kromě toho, že byl poměrně často využíván k análnímu sexu. K tomu ale docházelo jen u mužů, kteří byli pro takový úkol od přírody vybaveni menším nástrojem. Takové měla vůbec nejradši. Muže, kterých si ženy moc nevšímají, natož aby s nimi prováděly jakékoliv sexuální aktivity. Pro takové pak byla Míša bohyní. Černovlasou bohyní, která je čas od času navštíví v ložnici, převrátí ji vzhůru nohama a zase zmizí. Byla pro ně tou, jejíž vagína jim umožní splnit svou evoluční povinnost.
Když se na sebe dost vynadívala v zrcadle, tak se začala přehrabovat v šuplíku se spodním prádlem. Prakticky nic jiného než tanga tam neměla. Z nutnosti. Chlapi dneska ženskou, která nenosí tanga, neojedou, myslela si. Jestli je to pravda si ovšem nikdy prakticky neověřovala. Téčka měla ve všech barvách a materiálech. Vítězem pro dnešní den se stala bílá krajková. Podprsenka tedy byla logicky taky bílá a krajková. Těsné džíny obepjaly její zadek, tričko prsa, ale to zakryla tlustá bunda, protože venku byly pouhé čtyři stupně. Ze svého bytu se vydala k tramvajové zastávce, kam to měla jenom asi sto metrů. Nepřepokládala, že by jí na této cestě mohlo potkat něco, co by ji „vyvedlo z míry“. Měla pravdu, nevyvedlo. Zatím. Nastoupila do poloprázdné tramvaje a sedla si na nejbližší volné místo. Koukala z okna a myslela na všechny věci, které musí v práci vyřídit. Na příští zastávce přistoupili kluk a holka, kterým mohlo být kolem patnácti. Posadili se nedaleko Míši. Dlouho ale sedět v klidu nevydrželi.
Začali se líbat a nezůstalo jenom u toho. Postupně přešli k tomu, čemu se dnes moderně říká petting, ale přeloženo do lidštiny je to osahávání. Nevyhnuli se pohoršenému pohledu nějaké starší paní, ale to bylo evidentně to poslední, co je zajímalo. Dvojici bylo zřejmě i přes chladné počasí horko a tak si mladík stoupl a rozepnul kalhoty. Z trenek vytáhl svůj penis, na který se dívka okamžitě vrhla jako na lízátko. Za tento akt si od již umíněné postarší spolucestující vysloužili pohled vysloveně znechucený. Chudáci nemohli vědět, co tím nastartují u nymfomanky Míši. Té začalo být poněkud vlhko v rozkroku. Už to nemohla vydržet a tak se začala rukou hladit přes džíny. Naštěstí pro ni tramvaj zrovna zastavila a tak nadržená Míša vyběhla ven, aby ji nepříjemně ledový déšť zklidnil. Bohužel to moc nepomohlo. Musím to mít! Myslela si. Každý přece chce sex, tak zase jednou někomu dám už ráno. To bylo její definitivní rozhodnutí. Rozběhla se po ulici a vybírala vhodný objekt. Jenže jak už to tak bývá, po ulici nešel ani jediný chlap, který by mohl uspokojit její touhu. A pak to uviděla! To po čem momentálně toužila, jí mohlo poskytnout jízdní kolo. Na kole normálně nejezdila, právě z toho důvodu, že se často vzrušila a musela šlapat, dokud se neudělala. A právě to bylo to, co teď potřebovala.
Nezajímalo ji, čí to kolo je. Stačilo jí, že není zamčené. Bez váhání na něj nasedla a rozjela se. Jela po mokré silnici a snažila se co nejvíce přitisknout k sedlu. Výsledek byl nevalný. Vzrušená byla stále, ale vytoužený konec se stále nedostavoval. A pak uviděl toho, kdo ji vysvobodí! Mladík, kolem dvaceti let, nervózně přešlapoval před výlohou nějakého obchodu se sportovními potřebami. Míša přejela přes ulici nehledě na pravidla silničního provozu. Téměř do něj najela. On se na ni vylekaně podíval. Seskočila z kola, servala ze sebe bundu a s vypjatými prsy sebevědomě prohlásila: „Vezmi si, co chceš!“ Mladík překonal prvotní šok a bez váhání využil její nabídky, nasedl na kolo a odjel.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk