Uvařený dědeček

Anotace: čtěte sami

Seděla jsem na lavičce pod altánem. Pršelo a u stolu seděla parta pořízků ve věku kolem 50 let. Značně si přihýbali střídavě z placatky rumu a já čekala až holky vyzvednou ceny, které jsme právě vyhrály. Vůbec by mě zajmalo co dělají takovýhle pánové tady.

Na soutěži v Aerobicu. Mno fakt je že na téhle akci je velká doprovodná akce. Hudba,stánky se vším možným a tak. Všude bylo dost lidí a to i přesto že pršelo.
,,Slečinko pojďte k nám." Ozvalo se zamnou huronsky.
,,Snad se nás nebojíte." Ozval se druhý.
Usmála jsem se tak omluvně aby jim bylo jasné že o jejich přízeň jaxi nemám zájem.
Po chvíli mi dali pokoj. Kapky deště bubnovaly do plachty altánu a holky stály dlouho frontu na ceny. Neboť jsme se neumístili a dostali jsme jen různé reklamní igelitky. Po chvíli už jsem se unuděně hlavou opřela o nohu altánu a tak nějak jak si ty pánové hlasitě povídali zaslechla jsem šílenou příhodu. Byla o tom jak jeden z nich přišel domů s bandou opilých kamarádů že si uvaří kafe. Vzali tedy první pixlu co potkali. Kávu zalili a pak se divili že káva je nějak ztuchlá. Potom všichni tvrdě usnuli. Ráno pak zjistili že to kafe vařili z urny ve které byl popel jejich dědečka. A tak doufám že to snad byl jen hospodský výmysl. :0)