Kde Tě mám
Doma se o tom nikdy nemluvilo.
Dědu z otcovy ani matčiny strany neznám.
Jednoho mi vzala rakovina a druhého Němci.
Byl šachový velmistr, psal knihy a já ho nepoznal.
Byl v koncentráku ani nevím kde.
Jistě by mne něco naučil, kdyby ho Němec nemučil.
Bratr je chytrý po něm a já pracovitý po druhém.
Tom co skolila rakovina.
Dělal zedníka a postavil půl vesnice.
Jen na sebe přitom nemyslel.
Pak prý dělal v hutích ve Dvoře Královém.
A toho sem taky nepoznal.
A mám je někde v sobě a přemítám.
Kde tě mám?
Umělče, věř, že každý si nese, byť jen maličký, kousek svých předků navždycky v sobě ukrytý a... ať už byli, co byli, díky nim jsi ty a Tvá dílka. ST!
01.11.2010 20:37:00 | NikitaNikaT.