vzpomínky na srp a kladivo

Anotace: NADYM

Sbírka: NADYM

VZPOMÍNKY NA SRP A KLADIVO :
Ukázka z poznámek z cest

NADYM:

Do SSSR, jsem poprvé služebně přiletěl v dubnu 1978.
Mladej nezkušenej, se dvěma harcovníky,kteří na montáže jezdili minimálně 10 let a ještě jak v oboru , tak i v soukromém životě to byl prakticky vrchol, co jsem se v Rusku mohl naučit.
V tuto dobu je ještě na Sibiři zima , ale jak jsem později pochopil to již nebyla žádná zima.
V Moskvě jsme zůstali týden , než nám dovolili na zvláštní povolení letět dál.
Osobně jsem se mylně domníval ,že rusky znám minimálně na úrovni domluvy. Ale to nebyla pravda. Než jsem si něco při konverzaci přeložil do češtiny něco vymyslel jako odpověď , přeložil do ruštiny , nit rozhovoru byla dávno někde jinde.
Fascinovalo mi jak oba Josef a Jirka , jeli ruštinu , první pocit byl takovej , že se do toho musím dostat stejně jako moji učitelé života v Rusku.
Do Nadymu – Tjumeňská oblast jsme doletěli cca za 4 hod. ani si nepamatuji jakým letadlem.
Do té doby jsem ničím nelétal , akorát dvakrát Chrudim Brno a Bratislava na Aero taxi , což byl fantastický zážitek.
Ten pohled z auta kterým nás v Nadymu vezli do ubytovny byl na jednu stranu ohromující- takový bordel jsem ještě nikdy neviděl , na jedné straně všude propagandistické plakáty a na druhé straně paneláky, dřevěné chatrče až po jakési ohromné sudy , ve kterých jak jsem se později přesvědčil žili lidé.
Umístily nás do dřevěného domu – vypadal jak dům z westernovejch filmů, 6 ti lůžkový pokoj, záchod a takzvaná koupelna jedna na patře , byl jsem zvyklý jezdit po horách a závodech lyžování , takže jsem s tím neměl zásadní problém.
Z Moskvy jsme si vezli dva kartony Plzeňského piva , které aby se trochu chladily jsme umístili do prostoru špaletového okna .
Celou noc se mi zdálo, že nám někdo klepe a bouchá na dveře , ráno jsem pochopil , že nám všechno pivo popraskalo , v noci bylo minus 15 st. C.
První víkend jsme byli pozvaní na návštěvu –
Sobota večer, sedíme na svobodárně( dřevěnej barák, dlouhá chodba na konci chodby jeden záchod- mísa bez prkénka a okolo ní se válela hromada posranech novinovejch papírů . v malé místnosti, kolem rozkládacího stolku, spousta lidí ,které jsem vůbec neznal a rozuměl tak 10% toho co si s mými kolegy povídají, nějaké jídlo –konzervy s rybama,šílenej salám, nějaké opečené maso a brambory- moc nic jsem nechápal , bylo to strašný ale s odstupem času na to vzpomínám jako na křest do nového života , ve srovnání s tím co jsem dál zažil za dalších 35 let to bylo prakticky jako v Hiltonu.
Na stole před každým dvě tlusté sklenice na vodu- takové měla moje babička doma – podobné.
Do jedné se lil špiritus a druhou jsi mněl na zapíjení vodou , za hodinu jsem nevěděl v jaké sklenici je voda v jaké špiritus , tak že se několikrát stalo , že jsem špírák zapil znovu špiritusem. Ráno v neděli jsem se probudil v posteli s celkem hezkou dívkou v jedné místnosti ve svobodárně , děvče spalo, na poměry 8 hod ráno hezká holá postava , včetně prsou č3.
V podstatě to nebyl tak špatný křest do života v SSSR. Najednou se otevřeli dveře a do místnosti naběhla asi tří letá holčina , trochu podobná na mojí dceru- mama vstavaj ja hoču jest, za další hodinu se na nás přišla podívat prakticky celá mateřská školka , na té svobodárně žilo tak 25 rodin v jednomístnostech , nikdo nezavíral dveře , nic nikdo neschovával , na ledničce se váleli zlaté prstýnky , peníze …… nemohl jsem to ze začátku vůbec pochopit.
V rámci možností jsem se rychle oblékl a chtěl vypadnout , ale nevěděl jsem kam.
Ve finále jsem zůstal až do neděle večera- chlastalo se dál, pokoušela se mne svést ještě jedna dáma , byla o něco starší a trochu víc použitá, já jsem díky mému kolegovi včas zmizel.
Souvislosti jsem nemohl pochopit ,ale dostal jsem radu od kolegů ať to neřeším , pokud mi bylo dobře a to mi bylo.
S děvčetem jsem v podstatě trávil veškerý svůj volný čas , bylo jí 25 skutečně byla nad poměry hezká a hlavně potřebná , jak jsem se z konverzace a pomoci mých kolegů dozvěděl –manžel byl v base za obchodování a ona žila sama s dcerou , byla to zdravotní sestra v místní nemocnici , čistá krásná a takové orgasmy jsem za celý život nikdy do budoucna od nějaké ženy nezažil , skoro to vždy vypadalo jako by se blahem počurala, antikoncepci jak jsem pochopil v té době nikdo neřešil ochranu taktéž.
Z druhé strany s přibývajícími zkušenostmi na ruském trhu dívek jsem pochopil , že nejbezpečnější jsou dívky- pracovnice z nemocnic,prodavačky potravin,pracovnice závodních jídelen, ty všechny každého půl roku procházeli lékařskou prohlídkou včetně pohlavních nemocí
Za celou dobu jsem kapavku obdržel jen jednou. Ruské dívky mně po celou dobu fascinovali, jednak tím že se nikdy nebránili sexu, byly vděčné za dobré zacházení a tím jak se všechny národy v SSSR prošukali mezi sebou , tak byli fantasticky krásné, ne všechny, ale dalo se vybírat , nehledě na to že převážně na tebe naskakovali sami a dělali to z lásky – tenkrát a ne pro peníze.


Zážitků po celém bývalém SSSR mám milion , je to na knihu, otázka je jestli by někdo dovolil to vydat.