Už jsem se přiznala, že jsem roztržitá. A to nejen v práci, ale často i doma. (Možná by se dalo říci, že jsem spíš sklerotická!) Nedávno se mi stala taková podivnost, že se o ni prostě musím podělit.
Fasovala jsem, tak jako zkraje každého měsíce, učitelský žold (mimichodem - nic moc) a jak jsem už byla vyšťavená, obrazila jsem všechny obchody v okolí, dorazila jak soumar s nabitými taškami domů, uvařila si kafe (bez toho ani hni) a začala uklízet nákup, porcovat maso, třídit zeleninu...
Pak jsem zcela vysílená padla, dopila kávu a začla mě honit mlsota. "Sakra - já si nekoupila čokoládu," blesklo mi hlavou a hned jsem se chystala vyrazit napravit ten strašný renonc. A pak to přišlo! Já nemám peněženku! S celou výplatou, se složenkami, které hrozí, že se už otelí a vylíhnou mláďátka. Šla jsem na to systematicky - Kde jsi platila naposled? Svištěla jsem do řeznictví, ale - účast velká, výsledek NULA! Takže domů! Tam jsem prohlédla všechna pravděpodobná i nepravděpodobná místa - a nic.
To už jsem vážně znervózněla a dala se do hlubšího úklidu. Projela jsem celý byt VELICE SYSTEMATICKY - a nic. Byl pátek večer a já přemýšlela, co dál. Během rejdění jsem objevila spoustu věcí, které jsem považovala dávno za ztracené, o některých jsem už ani nevěděla, jen peněženka nikde. V sobotu jsem už vytvářela krizové scénáře - snad úplně nejlepší byl ten, že poprosím poctivého nálezce o vrácení místním rozhlasem.
V neděli jsem už ani nehledala, jen jsem si rezignovaně řekla: "Upečeš to vepřový, ať se ještě nacpem!" No a šla jsem do mrazáku. A tam, mezi balíčky zmrzlého masa poťouchle pomrkávala hledaná peněženka!
Nevěřila jsem vlastním očím - já si prostě dala prachy k ledu!
...
řehtám se tady na celý kolo :-)))
ale tu hrůzu z toho, že jsi ztratila peněženku a všechno s ní, si teda umím živě představit ...ptz mám podobnou zkušenost, jenom jsem nedala prachy k ledu, ale zastlala jsem je do postele /přece jen starej skvělej "strožoch" jsem asi vnímala jako jistější :-)))/, a objevila jsem až mnooooohem dýl ... až jsem si nechala udělat nový doklady a převklíkala za tejden postele ;-) /zapadla pod matraci, takže jsem spala jako princezna na hrášku, ani mě ty peníze netlačily - no jo, bylo jich tam bídně málo :-)))/
11.06.2011 12:36:00 | Bambulka
Ty jsi číslo:-)))
jo a tu čokoládu nezanedbávej...jednu sedmdeátku tu mám,tak až se sejdeme sníme ji:-)
27.05.2011 19:51:00 | Mbonita
jako bych se viděla :DD
výraz šíleného zoufalce
a nešťastného psa zároveň
a já bych do mrazáku nahlédla až tak za 3 měsíce :))
tudíž: máš svého anděla
a systém pod palcem
takže čokoládu pleň
příště hned v okamžiku zjištění, pomáhá velice..;)
25.05.2011 06:27:00 | šuměnka
Dávám bodík, ale s přimhouřeným okem.Jo a ještě něco dodám, aby to nebylo myšleno zas až tak vážně - :-).
24.05.2011 22:30:00 | Jeněcovevzduchukrásného
No jo já to tušil Plivník a Murphy mu radil a uhodl jsem i tu ledničku. Pěkné a veselé, jsem rád že nejsem za b... sám. :-))
24.05.2011 20:16:00 | kasparoza