Jako ...
Jako ...
Sedím s Džekem na vyvýšenině pod velkou borovicí proto, abychom viděli na celou stěnu skály. Objímám Džeka a šeptám mu do ucha: neboj se, Marek se brzy vrátí. Pes se chvěje, ale neštěká. Nespouštíme oči od našeho společného kamaráda a držíme palce. Je to nádhera. Už zbývá posledních pár metrů. Marek otáčí hlavu a pravou rukou nám mává, nebo se mě to jen zdá? Stále mluvím na Džeka, hladím ho a zdá se klidnější. Asi mně věří. Je mi s ním dobře ... Zdolal - hurááá! Tento pocit jsem zažila, bohužel, jen jednou - vím, jak chutná. Stojí a dívá se na nás a já tleskám. Śtěkej, Džeku , ať tě slyší; a on štěká. To je úžasné. Když sestupuje, pes se raduje se mnou. Nedá se udržet a tak ho pouštím. Přivítání oněch dvou mě dojímá a závidím jim. Marku, jsi fakt dobrej! Moc Vám oběma děkuji za krásný zážitek. Loučím se a naposled hladím Džeka. Nasedám na kolo a ani nevím, jak jsem dojela domů.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
...moc hezké počtení...mám ráda, když se píše od srdce ...vtahuje to čtenáře a přenáší na místa, kde nikdy nebyl...nějak jsem cítila při čtení - vůni jehličí :o)...těším se moc na další Vaše psaní...
10.07.2011 11:55:00 | Noc17
Nazdárek,zdravíčko...vítej u Nás v modráskově,kde se lahodně básničkuje!ST:)
05.07.2011 22:01:00 | ilona
Vítej na Liter.cz!
Pěkný malý příběh. Četlo se mi dobře... ač malé drobnůstky daly by se vyladit, ale zcela nenarušily požitek ze čtení :o)
04.07.2011 17:44:00 | NikitaNikaT.
Na světě je jedna řeč, které všichni rozumějí. Je to jazyk nadšení, věcí udělaných s láskou a chutí, touhou dosáhnout toho, o čem sníme nebo čemu věříme.
ST!
03.07.2011 20:57:00 | hašlerka
Skvělé! Tak ať ti to tady jde! Zdá se, že budu mít pro tebe jistou slabost.
03.07.2011 20:42:00 | Zasr. romantik
