Sesterstvo

Anotace: Dílo vypráví o takovém "spolku" několika lidí, kteří se dobře přátelili, znali a byli mezi nimi různé vztahy..Povídka částečně navazuje na Nekonečné nitky života..

Bylo jednou jedno sesterstvo. Před několika lety ho založily 3 osoby. Tři ženy. Jmenovaly se Marcela, Lenka, Julie. Měly to být kamarádky navždy, místo toho se to teď po takové době rozpadá napadrť. Mělo to být pouto sester, tudíž bližší pouto, než obyčejných kamarádů.
V Sesterstvu nezůstaly samy. Přidaly se k nim další tři blízké osoby. Karolína, Jasmína a Dan. Po čase jsem začal přicházet do styku s těmito báječnými lidmi i já. A přijali mě mezi sebe. Marcela mě znala s Danem už dlouho a znali mě víc než ostatní z nich. Jenže u nich nezůstalo. Začal jsem se samozřejmě seznamovat s ostatníma lidma a hlavně s Julií. V té době úžasná slečna, na kterou jsem nedal dopustit. Vzniklo mezi námi silné pouto.
Několik měsíců v Sesterstvu byly klidné, avšak v na začátku listopadu se začala půda pod námi otřásat. Julie se začala měnit, začal ji měnit jeden kluk. Opustila mě a nelíbilo se to jen mě, tohle jednání a její změna. Nelíbilo se to všem. Avšak v klidu jsme to nenechali. Julie musela s Jasmínou ze sesterstva. Jasmína stále stála za Julií, ač věděla, že tam ta změna je.
V lednu přišel další otřes. Já a Marcela jsme se pohádali, proč? Kvůli tomu, jak se v nejvážnějších chvílích nedokázala rozhodnout. Když už to vypadalo v klidu, tak jsme se zase rozhádali kvůli jejímu klukovi. Říkal jsem, že se k sobě nehodí. Tři měsíce trvalo, než jsme se usmířili. A začalo to mezi námi ihned "jiskřit". Objevil se problém. Její nerozhodnost. Nevěděla, jestli se rozhodnout pro Kubu nebo pro mě. Předložila mi jeden papír, na kterém bylo napsáno:
"Zbývá pár minut do vynesení rozsudku. A já musím rozsoudit. Proč já, která nemá zkušenosti? Vím, že po rozhodnutí můžu ztratit oba dva na dost dlouhou dobu a já nevím zda to zvládnu. Chtěla bych, aby se stal zázrak a nemusela řešit. A mě napadá jedna otázka.. Kdo jsem já? Nikdy jsem neslyšela své srdce, tak hlasitě křičet. Chci... "
Poslední věta zůstala nedopsaná. Celý život pořádně nevěděla co chce. A znova se to potvrdilo a znovu při tom padaly hlavy. Zkušenosti se dají jedině nasbírat v životě, že to budem nějak chtít vyřešit, když celý život před rozhodnutím utíkáme, tak je to těžké. Nejdřív pro jednoho a za pár týdnů se rozhodnout pro druhého. Proč do všeho skákala po hlavě? Proč se tak změnila?
Sesterstvo pomalu ale jistě upadá. Jedna ze sester ještě odjela za Velkou louži do Ameriky.
Ač bych teď nejradši zakroutil Marcele za její jednání krkem, tak ji přesto musím vyslovit své díky. Za to, co pro mě udělala, či chtěla udělat. Děkuji ji za pomoct v těch nejhorších chvílích, za seznámení s Julií. A vlastně, děkuji i Julii. Obě mi pomohly se dokopat k dnešnímu Já, které si díky Marcele a Julii vytyčilo body, co v životě nebude dělat a čemu se vyhnout. Pomohly mi nevědomky utvořit moji novou osobu.
Jak vlastně Sesterstvo doopravdy skončí? Doopravdy upadne, nebo se stane zázrak a vše bude lepší? Toť nám ukáže jen a pouze čas. Čas, který je k nám všem nemilosrdný.