Bez domova

Anotace: Najde sám sebe? Ovládne se v čase nejtěžším? Smolař, který našel vendetu. Smolař, který má ještě naději. Jak si vybere? Snad se vám zalíbí alespoň jako Život hrobaře.

Byla zima a lidé se krčili pod mostem. Bez pořádného oblečení jsem seděl na kameni a přikrýval se špinavou dekou. Rukavice se mi pomalu rozpadaly a mě byla taková zima, že bych nejradši zalezl na Hlavní nádraží, ale tam teď hlídkuje nově najatá policie. Všechno, co jsem měl, jsem ztratil. Žena zemřela při porodu, dítě také a majetek jsem si pak nemohl dovolit. Prodal jsem dům i auto a přestěhoval se do bytu. Ale před pár měsíci (lety) mě vyhodili z práce, protože jsem nebyl dost v kravatě. Neudržel jsem si žádnou práci a proto jsem teď tu. Pod mostem. A má odveta je v mých rukách. Pistole. Postavil jsem se a podíval se na labutě u břehu. Měly smutné výrazy. Jako já. Pomalou chůzí jsem kráčel po pobřeží Vltavy a koukal na Pražský hrad. Vzpomínal jsem, jak sem se tam seznámil se svou ženou. Krásné časy to byly, ale teď...
Nastoupil jsem do 22 a namířil si to na Hrad. Lidi se na mě odpudivě dívali, jako bych byl odpadkový koš. Přestal jsem je vnímat a přemýšlel jsem, jak se dostat k prezidentovi. Jak jsem přemýšlel, tak sem na nic nepřišel. Rozhodl jsem se tedy, že budu dělat to co vždycky, čekat na příležitost. Vystoupil jsem a namířil si to přímo k Hradu. Prošel jsem kolem hradní stráže a pokračoval dál s úsměvem na rtech a nejistotou v očích. Všude bylo mnoho turistů a mě si nikdo nevšímal.
"Dnes v odpoledních hodinách vystoupí prezident Klaus v chrámu Sv. Víta, aby oznámil návštěvníkům a celé Praze, že v centru města se začne stavět obří budova pro senát. Při této příležitosti pozval také zpěváka Dana Hůlku a Lucii Bílou. Pro televizi Nova Jan Tuna." oznámila televize, na kterou se díval prezident. Poté se ihned vydal převlékat na slavnost.
Seděl jsem na zemi a koukal, jak desítky lidí vcházejí do chrámu Sv. Víta. Zajímalo mě to. Postavil jsem se a vydal se směrem, kudy šli lidé. Když jsem vešel s lidmi do chrámu, uviděl jsem hodně bodyguardů a televizních kamer. Projev. Moje šance. Posadil jsem se do lavice. Přišel prezident. Sál rázem stichnul. Podíval jsem se na ukřižovaného Krista. Přemýšlel jsem. Prezident začal mluvit. Do ruky mi sklouzla zbraň.