Prázdniny a následky

Anotace: všechny konce nemusí být smutný

,,Uteklo to hrozně rychle," povzdechla jsem si smutně a podívala se na něj.
,,Ale no tak, přece to nemusí bejt naše poslední setkání. Pokud o tom nevíš, máme oba dva mobil a zas tak daleko k sobě taky nemáme," odpověděl mi s malým úsměvem.
,,Tak pozdravuj kluky a......... Ahoj, Štěpáne."
,,Večer ti napíšu ano? Hezkou cestu, princezno," odpověděl mi.
Ještě poslední polibek a radši pryč od něj. Nedokázala bych říct, jak strašně se mi nechce odejít.
Došla jsem ke své sestřenici Katce, která čekala, až se rozloučíme. Vydaly jsme se k hotelu. Sbalit si poslední maličkosti a připravit se na odjezd. Musíme dát sbohem létu, Chorvatsku, prázdninám a všemu, co k nim patří.
Teď se objevila pozvolná zatáčka, kde budu mít poslední šanci ho vidět. Využila jsem jí.
Díval se za námi. Naše oči se střetly a vpily do sebe. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale mně se za tu dobu před očima přehrálo všechno, co jsme tu za těch čtrnáct dní prožili.
Začalo to příjezdem, počátečním chaosem a postupným aklimatizováním. Později jsme se, na jedné místní diskotéce, seznámili se Štěpánem a klukama z jejich bandy. Padli si do oka a pak už trávili čas společně. Hlučně jsme zdolávali zdejší diskotéky a párty. Protančili nespočet nocí a druhý dny přes den proleželi, prospali a samozřejmě problbli na plážích. Taky nám Štěpán zorganizoval romantickou večeři ve dvou a pár samostatnejch výletů po okolí. Skvěle jsme si to užívali. Měla jsem tolik vzpomínek a zážitků.
A teď nadešla chvíle definitivního rozloučení. Odtrhla jsem pohled od něj a na chvíli mrkla na Katku. Usmála se.
Nevím jak, ale něčím v tom úsměvu mi dodala takovou energii, abych zvedla ruku a s širokým úsměvem Štěpánovi zamávala.
Pak jsem se ulehčeně otočila, zavěsila se do Katky a se šťastným srdíčkem odcházela. Věděla jsem, že sliby, jak si budeme volat a jezdit za sebou, zůstanou už navždy nesplněné, ale........... možná to tak bylo lepší. Vždyť můžeme můžeme zůstat v kontaktu, ale dlouhotrvající láska na dálku se z našeho vztahu asi nevyklube.
Upřímně řečeno mi to v tu chvíli, ani nikdy potom, nijak zvlášť nevadilo, i když nevím, jakto...