Ta druhá

Anotace: Která z těch dvou nakonec zvítězila, to neprozradím. A Aalyan má přísný zákaz cokoli prozradit!:-)... (text obsahuje pár anglických větiček)

Seběhne schody. První patro, mezipatro, přízemí. Na nástěnce visí upozornění o nezaplaceném kolejném za měsíc květen. Seznam restů k nahlédnutí na vrátnici. Ví, že jí se to netýká. Na vstupních dveřích je nalepená vyhláška ministerstva o zákazu kouření na veřejných prostorách. Jako nekuřačka ji může přejít bez povšimnutí, což taky udělá.
Za hodinu a půl jí jede vlak, musí vynést odpadky a dostat se včas na nádraží. Letní teplé počasí ji láká, vybízí k tomu, aby vlak nestihla a místo vyčerpávající cesty si lehla na deku na sluníčko.
Vyhodí pytel do kontejneru a vrací se na pokoj, s každým krokem se přibližuje k siluetě v prosklených dveřích. Několikrát se zavlní v bocích, klade nohu před nohu jako modelka na molu. Džíny jí dělají docela hezkou postavu. Otevře dveře.
Za sebou zaslechne angličtinu, zmateně se ohlédne, v myšlenkách ještě na módní přehlídce. „Do you speak English?“ vypálí na ni kluk v džínové bundě a s kšiltovkou na hlavě. Z čokoládové tváře se na ni smějí dvě řady bílých zubů. Nejistě odpoví, že ano, že doufá, že ano. A z každé jeho další věty je víc a víc v rozpacích. „Nice smile.“ Ani si neuvědomí, že se znova usmívá. „I like the way you walk. I would like to see you again. Could we meet?“
Vyschne jí v krku, okamžitě zapomíná na každou z hodin angličtiny, které kdy měla. Maturovala na výbornou a teď netuší, jak se řekne ne.
„Sure.“ Gina se spokojeně zhoupne na patách. Takhle ta odpověď asi znít neměla, co? „Give me your phone number and then we’ll see.“ Gina je v tu chvíli neodolatelná, nijak se nepodbízí, ale je paní situace. Možná začal on, ale skončí ona. Gina je režisérkou minipříběhu, kterému právě zmizely úvodní titulky. Kluk nic nepostřehne, neuvědomí si změnu, která proběhla. Teď mluví s Ginou. Vymění si čísla. Kluk nemá nejmenší tušení, že Gina mu nadiktovala cizí číslo. Číslo té druhé, protože ona sama telefon nemá. Nepotřebuje ho.
Krátké rozloučení, on se vrací ke kamarádům, Gina pohodí hlavou a vydá se ke schodišti. Je spokojená. Vždyť co by to bylo za den, kdyby si nezaflirtovala aspoň s jedním klukem? A až příští týden přijede zase do školy, propije s dotyčným celou noc. Ukáže mu, jak českým holkám chutná české pivo.
Zaslepena touto vidinou Gina na něco zapomíná. Zapomíná, že je tu někdo, kdo pivo nepije. Zapomíná, že je tu někdo, kdo může snadno vymazat číslo z telefonu. Zapomíná, že je tu někdo, kdo může zapomenout. Zapomíná na tu druhou, která chce - potřebuje - mít kontrolu.