Nelituji!

Anotace: Jeden takový vzpomínkový...

Vlažné kapky vody stékaly po jejím nahém těle. Silně stiskla víčka a s úlevou zakolonila hlavu. Voda jí hladila tváře a omývala upocené čelo. Nějak si celou situaci nemohla v myšlenkách urovnat, nemohla pochopit, co se právě stalo. Chystala se vylézt z vany, celý svět se s ní točil a v nohách ji opuštěla síla. Do ruky uchopila bílý ručník a otřela s ním mokré tělo - to tělo, které ji před malou chvilkou vypovědělo službu a přestalo poslouchat. Zabalila se do jeho béžové košile a vnímala ten nádherný pocit, pocit vytoužené blízkosti. Potichu za sebou zavřela dveře, vklouzla do obýváku a sedla si vedle něj. Zlehka se na ni usmál, začal ji hladit koleno a dál koukal do prázdna. Cítila, že něco není v pořádku. Vlastně... všechno, co se odehrálo v tomto pokoji, zřejmě nebylo správné. Podvedl svou dívku a ona, s níž se právě vyspal, podvedla pro změnu sama sebe. Své přesvědčení, své názory, které si tak tvrdě hájila, svou hrdost, kterou ve chvilce zahodila a pošlapala. Dnes v noci podlehla člověku, kterému dva roky dokázala odolat, ale ten třetí se jí situace dočista vymkla z rukou. Dotkla se jeho nahých zad, nepatrně sebou cuknul. "Trápí tě výčitky?" zeptala se tiše. Neodpovídal. Mlčky si ji přitiskl k sobě a dál hleděl kamsi do prostoru. Hlavou se jí honilo nekonečno věcí, pohrávala si s myšlenkou, zda sama neudělala chybu. Vždyť všechno kolem prvního milování si vymalovala docela jinak. On jí měl být oddán z celého srdce a ona zase jemu. Dobře chápala, že tohle všechno byl jenom chtíč, falešný chtíč, který může s trochou neopatrnosti přerůst v něco o moc bolestnějšího. Chtělo se jí plakat, už tak dlouho se pořádně nevybrečela, a neudělá to ani teď! "Máš tak maličká ouška," ozval se jeho hlas a něžně ji políbil do vlasů. Ze zmatených myšlenek a pocitů se vrátila zpět do reality. Má svou dívku - je šťastný! Přitulila se k němu ještě těsněji. Jako by tím chtěla říci: "Už nikdy, NIKDY tě nevrátím!!" On však miloval tu svou. Odhodlaně se podívala do jeho očí, snad... chtěla z nich jen vyčíst, že je všechno jinak, že není pouze další z řady. K tomu všemu je dělí ohromná dálka.. Šla do toho ze své vůle, přestože znala okolnosti a všechny následky, které bude muset unést, až opustí tuto místnost.
Sex bez lásky? Těď už dobře věděla, že něco takového existuje. NELITUJI, rozhodla se pevně. Lukáš usnul, políbila ho na čelo a potichounku se vytratila. Doma se převlékla do svého oblíbeného pyžámka a pod hlavu si složila světlounce modrý svetřík, který jí připomínal nejvýznamnější chvilky v jejím životě. I přes tu bolest, co přijde s dlouhým odloučením, NELITUJI! Zašeptala do tmy a ponořila se do říše skutečných snů. Takových, ve kterých nebyl pláč. Takových, ve kterých nebyla sama!