Zážitek aneb slavnosti sněženek po mém

Anotace: Zde se odhaluji víc, než bych měl

Zážitek
Zážitek je nevšední prožitek a já takový mám.
Jedu s Danou tedy mojí zákonitou z chalupy na chatu.
Jedeme autem, povídáme si, pomlouváme známé, jejich děti, hodnotíme přírodu, silnici.
Cesta je příjemná, jak by taky ne, když se jedná o Posázaví.
Jsem si ze sebou spokojen, a jak se však říká, pýcha předchází pád.
Pád přichází v podobě srnce vstoupivšího do jízdní dráhy.
Brzdím, dokonce intenzívně.
Náraz jde neodvratitelně zepředu. Srnec letí vzduchem a dopadá do příkopu.
Zastavuji, vystupuji. Jdu dopředu obhlédnout, co se stalo s vozem. Je tma a ta je milosrdná.
Vidím pouze zhmožděný nárazník a světlomet. Činím to, co jsem měl učinit v opačném sledu a mířím ke zvířeti. Je evidentní, střet nerozdýchá. Jdu k autu a v ústrety putuje manželka.
Na něco se ptá a já nejsem v této chvíli příznivcem zbytečné komunikace. Navrhuji jeho odvoz, zase něco říká. Jemu už nepomůžu a mne zmírní alespoň následky střetu. Jdu pro něj a donáším ho za občasného odhazování do příkopu, kdy by mohli projíždějící řidiči projevit zájem. Nemám chuť se dělit o své štěstí. Zvíře putuje do kufru a my na chatu. Máme nějaký sraz a tam míříme. Přátelé nás již očekávají. Piju ještě dříve, než usedám. Sděluji novinu. Jeden ze známých nabízí radu, žebřík a praxi´. Přijímám a konáme.
Do bedny putují vnitřnosti. Tyto odnáším na kompost.
Srnce vymývám proudem vody a nechávám viset. Pilou oddělujeme hlavu. Syn majitele žebříku nám na celou tuto operaci svítí. Je mladý a statečný. Vyhrožuje však, že doplní obsah bedny svojí večeří. Toto mu striktně nedoporučujeme. Naštěstí vše pochopil a nechává si to na jindy.
Práce je prozatím ukončena, porcování si nechávám na druhý den po vychladnutí.
Zítra k obědu budou steaky. Mám je rád.
Vracím se mezi své přátele a chlastám, jak jistě víte. Tentokrát s neuvěřitelnou intenzitou a bez omezení sortimentu, který je tu opravdu bohatý.
Nalitý jsem jako brok, tancuji, zpívám, vyprávím. Dělám dý džeje.
Jsme zde samí takoví, tak se to ztrácí. Vypadá to tu jako závody v chlastání.
Jdu pomoct kompostu zálivkou a sleduji ježka táhnoucího kus vnitřností.
Šmejd dupe, přenáší blechy a ještě krade. Vlastně je jako já.
Nechám ježka ježkem a vracím se.
Něco není v pořádku, není zde žebřík. Byl nový hliníkový. A na něm visel. Kde teď visí?
Někdo si udělal ze mne asi kozy. Ptám se a je mi řečeno to, co jsem očekával, tedy nic. Předpokládám, jde o žert, co jiného.
Zábava nabírá na obrátkách, neřeším vůz ani srnce. Nic neřeším a ani nehřeším.
Mám podezření na jednoho z kamarádů a tak blokuji pomocí svého vozidla jeho.
Spát jdeme chvilku po rozednění.
V chatě pro šest osob, spí třikrát tolik lidí a tak není divu nepřehlednost jejich uspořádání.
To tady nikdo neřeší, bohužel kromě mojí manželky a tak spím vedle hádejte koho.
Probouzím se po třech hodinách spánku. Auto nikde.
Srnec taky. Aby všemu nebyl amen, nemám telefon.
Tak to je v prdeli, říkám si. A ono je. Okno je strašná svině.
Auto nalézám, ostatní nikoliv. Je zřejmé, některý z kamarádů je za ní převlečený. Jak odhalím, který z nich, nevím.
Většina jich ještě spí. Světlo odhaluje pravou tvář důsledků střetu. Jímá mne hrůza.
Volám pojišťovnu, policii. Slibují brzký příjezd a tento je již po čtyřech hodinách.
Mám hlad i žízeň. Obhlížím vozidlo, krev v kufru a na jeho víku tam těžko může být od nehody.
Mám kalhoty, triko, boty kufr od krve. Tak to se bude těžko vysvětlovat. Půjčuji si potřebné věci od známého, co je o nějaké to číslo menší bohužel včetně bot. Tlačí již při nazouvání.
Natož po těch hodinách čekání. Přijíždí a fotí vozidlo. Snímají trasologické stopy, srst.
Vezou mne na místo nehody. Nezklamali, notebook nejde spustit. Takže vše pěkně růčo. Po hodině je událost zdokumentována a já dovezen policejním vozem za asistence sousedů na chatu. Mám zde renomé, kdy toto již jen podpoří jejich domněnky.
A já mám vše, jak si zasloužím, srnec v prdeli, stejně tak auto, peníze za jeho opravu a kamarády. Jsem docela unaven a mám jen jeho hlavu. Je pěkná a já ještě nevím co s ní.
Vím, je to polní pych, vím, tak se to nemá, vím však své, byl to zážitek a to toho ještě spousty nevíte. A takový je se mnou život.
Vy třeba nevíte, že žebříkovému majiteli předchozí den rozdělal zahradník střih živého plotu a skončil v jeho půli a zbytek bez něj nedodělá.
Že blokovaný spadl při pokusu o vyjetí do výkopu žumpy.
Nebo taky to, jaká to byla sranda. Vím, skončil někomu život a mne to mrzí, ale tak to po pohřbu chodí. Měl to se vší slávou a pak se ještě zdejchnul.