UŽ ANI NEVÍM

Anotace: už si ani nepamatuji, kdy to bylo poprvé??

Ten první okamžik...
Je to dost těžké popsat....
Člověka k tomu (aspon mě) něco táhne. Já jsem od mala hledal nějaké nebezpečí a hlavně tajemno. Stále jsem četl knihy o starém Egyptě. Knihy o létajících strojích a samozřejmě sem sledoval v televizi filmy o létajících talířích a ufonech. Miloval sem film Blízká setkání třetího druhu...
Vždy jsem chtěl vyzkoušet to, co se nemá a co je zakázáno.
Kouřit sem začal velmi brzo asi ve dvanácti letech. Poprvé s cigaretou mne ovšem přistihl Otec už když mně bylo šest.
Ovšem to bylo z lásky...
V našem domě a to byl velice starý dům ve staré čtvrti v Praze. Ve kterém sem vyrůstal do sedmi let. Než naše rodina zkusila štěstí v jiném domě ve stejné čtvrti. Bydlela tam nějaká slečna, na jejíž jméno už si nevzpomenu, ale byla pěkné kvítko...
Bydlela až nahoře u půdy, což bylo samo o sobě dost vzrušující. Tak s tou sem si poprvé v životě zapálil. Ale musím říct, že mně to nechutnalo a ješte sem skoro dostal přes pusu od táty. Ne že by nás přistihl, ale našel u mě v pokoji jednu cigaretu a jěště jeho!!!