Rozruch v butiku

Anotace: Soudnička o tom, jak nepochopení rozdílu mezi reklamací a výměnou zboží skončilo násilím

Paní Milena byla velmi atraktivní a moderní žena. Soukromě podnikala a dá se říci, že se jí po všech stránkách dařilo. Díky svému vzezření si velmi potrpěla na krásné oblečení, včetně spodního prádla. Proto ji velmi potěšilo, když jedním z dárků od přítele Tomáše, který jí věnoval k narozeninám, bylo i krajkové "body". Těšila se, jak večer svého přítele v novém prádélku potěší a v duchu si přála, aby krásná noc pro ni byla co nejdelší. Ale "OUHA!" Milena byla sice krásnou ženou, ale patřila k těm "korpulentnějším", s pěknou vytvarovanou postavou, zvlášť v místech, které Tomáš, a nejen on, tak obdivoval. Ať Milena dělala co chtěla, zakoupené "body" jí bylo malé. "To nevadí", uklidňoval Milenu Tomáš. "Potvrzení o koupi máš, prádlo vyměníš za větší a bude vyřízeno," vysvětloval jí.

Zhruba za týden poté Milena poprvé navštívila butik, kde Tomáš prádlo zakoupil. "Větší na skladě nemáme," dozvěděla se od majitelky butiku. "Zeptejte se za čtrnáct dnů, pokusím se nějaké větší obstarat." Přesně za čtrnáct dnů navštívila Milena butik podruhé. "Zatím prádlo nedošlo, zeptejte se za týden," dozvěděla se od majitelky. To už Milena trochu znejistěla. "Chci u vás prádlo reklamovat, když jej nemáte v mojí velikosti, vraťte mi peníze," pokusila se Milena pro ni nepříjemnou situaci vyřešit. Majitelka butiku však na tuto hru přistoupit nechtěla. "Nejde o reklamaci," vysvětlovala jí. "Jde pouze u výměnu jinak nepoškozeného prádla. Peníze v proto vrátit nemůžu, ale mohu vám nabídnout ve stejné hodnotě jiné zboží." Takové řešení se však zase nelíbilo Mileně, a tak se obě ženy napodruhé rozešly, aniž se cokoliv vyřešilo.

Za další týden se Milena v butiku objevila potřetí. Na majitelku musela čekat. Po jejím příchodu se od ní dozvěděla, že výměnu jejího prádla není možné uskutečnit, protože stejné prádlo, jako Milena požadovala, se prostě v její velikosti, pokud jde o číslo podprsenky, nevyrábí.

Nová informace Milenu skutečně rozčílila. "Tak ty mi to prádlo nevyměníš?" přešla do důvěrnějšího, ale také značně ostřejšího tónu. Po dalším zamítavém sdělení následovalo několik hrubých urážek na adresu majitelky. Opakované vysvětlování, že si může vybrat jiné prádlo za stejné peníze, se s úspěchem nesetkalo. Pak došla trpělivost i majitelce butiku. "Když se tak na tebe dívám," opáčila na hrubé urážky Mileně, "měla sis koupit body dvě. Jedno dozadu a druhé dopředu!" Hádka obou žen stále gradovala. Nakonec Milena smetla z pultu stojan, na němž bylo prodávané prádlo vystavené. To se rozlétalo po celém butiku. "Setkáme se u soudu, to si piš!" S těmito slovy Milena butik opouštěla. U východu ještě shodila na zem několik ramínek s vystavenými plavkami.

Paní Zdeňka jako majitelka butiku byla v šoku. Chvilku přemýšlela, co dělat. Když zjistila, že prádlo na zemi je poškozené, neboť o ostrý zátěžový koberec se u jemné krajky zatrhala oka, nezbylo, než situaci řešit. Posbírala tedy plavky, které u východu z butiku vylétaly až na chodbu, zamkla butik a zavolala policii.

Při jednání s Milenou i přestupková komise musela konstatovat, že se skutečně jedná o velmi atraktivní a ve všech směrech moderní podnikatelku. Jen rozdíl mezi reklamací a výměnou zboží nějak nemohla pochopit. Hrubé nadávky na adresu majitelky butiku nepopírala. To, že ve vzteku rozházela vystavené prádlo, také doznávala. I když s ohledem na důvody, které ji k jejímu jednání vedly, odcházela nakonec od přestupkové komise s mírným postihem, její zášť vůči paní Zdeňce přetrvávala.

"Uvidíme se stejně u soudu," pronášela na adresu Zdeňky, když opouštěla jednací síň. "Já to jen tak nenechám, ty peníze za zakoupené prádlo mi stejně budeš muset vrátit!" Zda však u soudu uspěje Milena se svým požadavkem, nebo Zdeňka s nárokem na náhradu způsobené škody, těžko říci. Jen jedno jisté. Obě to v rámci občansko-právního řízení nebudou mít lehké.

V každém případě rozruch, který Milena v butiku způsobila, byl zcela zbytečný. Potvrdilo se, že na krásu a atraktivitu nelze ve všech případech spoléhat. Trocha slušnosti a vzájemného pochopení by v tomto případě byla zcela nepochybně vhodnějším řešením.