Loučení

Loučení

Anotace: Je to spíše povídečka, ale pravdivá. Nenaplněná láska bolí nejvíc. Zůstanou krásné vzpomínky, ale ty jenom zahřejí.

Sbírka: Z mého života.

Stáli proti sobě a jeho něžný pohled ji tolik bolel.
Chvěla se pod tím pohledem.
Cítil, že se ona chvěje i on se chvěl a její pohled ho tolik bolel.
Teď po letech marné lásky a toužení, vidí v jejich očích lásku, moře lásky a pak... pak pochopil.
A ona stála a dívala se... a toužila. Toužila po jeho objetí, pohlazení a polibku. Stáli proti sobě a oba toužili. Vzájemný pohled a... procitnutí. Vztáhl k ní ruce. Stulila se mu do náruče... ta slast.
Ohromná vlna něhy a lásky je zbavila soudnosti. Slzy a polibky, polibky a slzy odplavující marnost a beznaděj.
Teď si konečně náleželi. Teď, v tento okamžik pochopili oba, co měli vědět už před lety a zcela jistě by jejich život nabral jiný směr... ten společný.
Aniž bylo co řečeno, bylo řečeno vše. Nebylo jim přáno naplnění jejich lásky a dnes už je pozdě. Zůstanou jim vzpomínky na krásné přátelství v tom nejrannějším mládí
a s tím si musí oba vystačit po zbytek života.
Každý sám, jeden bez druhého. Probralo je až skřípění brzd přijíždějícího vlaku. Políbil ji na čelo a ještě celý rozechvělý naskočil do vlaku. Stáhl okýnko a jen se díval... oči plné slz.
Díval se na ni, překvapenou jeho reakcí a šťastnou tím slastným okamžikem. Vlak se rozjížděl a teprve teď se rozplakala. Dívala se za ním mávajícím, dokud vlak nezmizel v dálce.
Utřela si slzy, narovnala dečku na kočárku a vydala se k domovu připravit večeři pro manžela a dcerku.
Autor Verule, 06.01.2007
Přečteno 420x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Jen se vracej Kačko, taky se vracím a říkám...sakra!

03.07.2007 23:35:00 | Verule

..já si to musela přečíst znova...sakra!

03.07.2007 23:07:00 | Žqáry

mocky pěkné, a taky smutné... ach jo, a připomíná mi to, že taky někoho miluji. Ale ten dotyčný to neví, asi bych tedy měla něco podniknout, ale nemám k tomu odvahu...:,-)

14.04.2007 23:07:00 | Nikytu

...Verulko...musím si tě přečíst...po kouskách...zase přijdu na návštěvu...a tenhle příběh...pravda...už mockrát se stal...protože snad byl nenaplněn,zůstane v duši krásným...zidealizován...vždyť víš,co život dokáže...možná, je zásahem Štěstěny, že nebyl realizován...kdo ví???

19.03.2007 18:38:00 | Lota

Neboj Teri. O hodnocení jsem stála u povídky On, protože mě zajímal názor ostatních. Bohužel nikdo nehodnotil a komentoval pouze jeden. A toho si moc vážím.Ahoj, příjdu pobejt.

20.01.2007 23:39:00 | Verule

Verule,jestli toužíš po procentech dávám ti, ale jen tady, tak 60. Nebudu ti kazit průměr. (Jste na to tady hrozně háklivý.) Když tak si to přepočti..hm. Přindu zase počíst.

20.01.2007 21:35:00 | Teri Jane

Psáno jednoduše a srozumitelně.. Velmi splývavé. A smutné..

20.01.2007 21:29:00 | Teri Jane

Já vím že to přežilo, ale v tom to je. Jizva zůstává na celý život. A přesto vzpomínáme s láskou.

14.01.2007 20:52:00 | Verule

Smutný, hezký a bohužel dost lidí tohle prožilo. Život někdy děsně bolí.

14.01.2007 19:07:00 | Psavec

Děkuju Vám oběma a stavte se znova, bude něco veselejšího...:)

12.01.2007 17:37:00 | Verule

Tak to je hodně smutný, ale hezký.

09.01.2007 10:39:00 | rosandr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí