Mafie

Anotace: Když někdo otravuje tak dlouho, dokud tu představu nemáte před očima.

Rázně jsem vkročila do dveří, které se odrazily od zdi, a já se jim jenom díky svižnějšímu kroku vyhnula, když se odrazily zpátky. Všechny pohledy v sále byly obráceny na mě. Pohodila jsem hlavou a vydala se místností k mému společníkovi. Ten se mi vydal naproti a já se na něj usmála.
„Sluší Vám to, slečno,“ řekl, když mi nabízel své rámě. Usmála jsem se ještě více.
„Děkuju. Vám to taky sluší,“ vysekla jsem Alexovi poklonu, zatímco mě vedl k našemu stolu.
Sál opět žil svým vlastním životem a já měla trochu času si ho prohlédnout. Všude se to hemžilo pány v kloboucích a kvádrech, sem tam jsem zahlédla i nějaké ty kšandy. Něžné pohlaví mělo na sobě od večerních rób po mini sukně, ale jako u mužů byly zvláštností kšandy, tak u dam to byly síťky přes obličej a dlouhé cigarety.
Toto byla zase jednou událost, kdy se každý mohl do sytosti vyřádit na převlecích. Letošní téma? Mafie.
Já sama jsem měla na sobě černé boty na povážlivě vysokém podpatku, ale pořád jsem to nějak ustála. Jako punčochy jsem zvolila hodně vyzývavý, pro změnu taky černý, model, byl děrovaný až do takové míry, že jsem uvažovala, jestli bych ty díry neudělala sama s pomocí nůžek lépe. Sukni jsem vytáhla černou mini, zpod lemu mi vysvítala krajka punčoch. A jako vršek vyhrála bílá košile rozepnutá na tři knoflíčky a zpod níž prosvítala krajkovaná černá podprsenka. Celý můj výjev byl doplněn pořádně neutaženou černou kravatou, síťovanými rukavičkami a opravdu moc zvýrazněnými očními stíny, linkami očí a rudě namalovanými rty.
Ale i přes mou snahu, jsem se mohla jít zahrabat, protože můj společník vypadal jako bůh. Zvolil jednoduchý oblek, ale přesto byl nejnádhernější v sále. Měl naleštěné boty tak, že jsem v nich mohla vidět svůj odraz. Obyčejné černé kvádrové kalhoty, z kterých pro dnešní večer vynechal pásek a sáhnul po bílých kšandách, které na jeho černé košili vytvářely nádherný kontrast, stejně jako bílá kravata. Jako já, měl rozepnuté tři vrchní knoflíčky a povolenou kravatu. A na hlavě měl černý klobouk. Pokaždé, když jsem se na něj podívala, tak se mi rozklepaly nohy a to nemělo nic společného s vysokými podpatky.
To už jsme došli k našemu stolu a já jenom pozorovala, jak se po mém pozdravu všichni pánové postavili a postupně mi políbili ruku. Jo, toto je doba, ve které jsem měla žít. Byla jsem usazena mezi Alexe a Joshe. A pozorovala rozdané karty na stole. Hrál se tady pocker. Ne, že bych něco proti této hře něco měla, ale nikdy mě nezaujala. Takže jsem tiše pozorovala pokračující hru a jenom se bavila, nad některými poznámkami přítomných.
„Slečno, dáte si něco k pití?“ Trhla jsem se sebou, když jsem uslyšela tuto otázku za sebou a usmála se na číšníka. Když párty ve stylu mafie, tak do nejmenšího detailu vychytaná.
„Jistě,“ usmála jsem se tentokrát na číšníka, ale hned jsem se obrátila k Alexovi: „Miláčku, řídíš?“
„Ano, klidně si dej co chceš,“ zamumlal můj společník a dál se věnoval hře.
„Dobře, tak bych si dala šampaňské s jahodami,“ objednala jsem si u číšníka, který poslušně čekal. Prohlédla jsem si náš stůl a dodala: „A klidně tady přineste celou láhev.“ Číšník poslušně přikývl a hned byl pryč.

Večer pokračoval a u stolu se pomalu začali množit nehrající osoby a najednou začala hrát hudba. Zvedla jsem hlavu pátrající po zdroji a spatřila na podiu kapelu, jak jinak než v dobovém. Usmála jsem se. Miluju tyto akce.
„Slečno, vidím, že Váš partner je pořád zaneprázdněn hrou. Mohu Vás tedy vyzvat k tanci?“ Přišel ke mně Mike.
„Pokud tady můj zaneprázdnění přítel dovolí,“ zvedla jsem odpověď na výzvu k tanci do otázky. Alex se podíval na Mika a jenom přikývl. Naklonila jsem se k němu, šeptajíc mu do ucha: „Vyhraj všechno!“ A políbila ho na tvář, zanechávajíc jemný otisk od rtěnky a odcupitala na parket zavěšená v Mikově rámě.
Tančila jsem. Hodně tančila. Ani nevím, kolik partnerů jsem prostřídala, než se konečně ke mně přiblížil Alex a úsměvem, ze kterého se mi opět začaly podlamovat kolena.
„Smím prosit?“ Upozornil na sebe mého momentálního tanečného partnera, nedbajíc, že písnička je teprve v polovině.
„Promiňte, ale teď mám tuto partnerku pro sebe já,“ zkusil odporovat Ray a já se musela začít usmívat. Toto bude ještě sranda.
„To jste měl, ale jelikož jsem Já, její životní partner, tak mám určitý nárok na její tanec kdykoliv. Nemyslíte?“ Pronesl slušně Alex, dávající nemalý důraz na slovo Já. Po těchto slovech Ray neměl na vybranou. Uklonil se, políbil mi ruku a odkráčel pryč. Po odchodu Ray, jsem sundala Alexovi klobouk a nasadila si ho na hlavu a teprve začali tančit.
„To jsi mu neměl dělat,“ vyčítala jsem svému partnerovi, když jsme tančili a já si to užívala více než s kýmkoli jiným.
„Ale měl! Jsi jenom moje“ Zašeptal mi do ucha v jedné otáčce. Zasmála jsem se.
„Nejsem tvůj majetek,“ šeptala jsem na oplátku, úsměv pořád na tváři.
„Nejsi, ale musím si tě hlídat,“ tyto jeho slova mě rozesmály.
„Ty mě? To já spíše já tebe. Ani nevíš, kolik ženských se po tobě dneska podívalo. Já sama od tebe nemůžu odtrhnout oči,“ přiznala jsem a cítila, jak rudnu.
„No, podle mě, jsi dneska spíše ty ta více oblétávaná než já. Protože,“ další slova mi už šeptal soukromně do ucha a já cítila pulzující krev ve tváří více a více. Celý sál najednou byl minulostí. Byli jsme jenom my dva.

„Uch!“ Vydechla jsem, když jsem se svalila na gauč, natahujíc nohy. Slyšela jsem za sebou smích.
„Nemělas tolik tančit,“ smál se mi Alex a já na něho jenom vyplázla jazyk.
„Užila jsem si to. A cos dělal ty? Hrál karty,“ zasmála jsem se a začala si rozmasírovávat nohy.
„Hrál jsem a pak tančil s tebou. A taky jsem si to užil,“ uzavřel můj přítel a líbnul mě na tvář. Usměv na mé tváři se objevil ani nevím jak.
Seděla jsem na pohovce strašně dlouhou chvíli, ale pak jsem to vzdala. První pokus o postavení byl neúspěšný. Druhý pokus byl neúspěšný. Třetí taky. Seděla jsem hodně dlouhou dobu, ale pak jsem uznala, že toto nikam nevede.
„Miláčku? Mohl bys mě, prosím, odnést? Neujdu už ani metr,“ zakřičela jsem do útrob domu a čekala na usmívající se škodolibou pomoc.