Kniha

Anotace: Nejsem na kolenou.

Hm, vzpomněla jsem si najednou na tu knihu, už nikdy jsem od té doby
o ni nezakopla. Proč, ani nevím. Vlastně "od té doby" ani jednou.
Jak je to dlouho … ? Mám to vůbec počítat, vím to přece naprosto přesně.
Je to 27 let. Uteklo to, ten čas letí a přitom to vidím jako včera.
Už je čas, vycházím z domu a jdu "tomu" vstříc. Usmívá se, jiskřičky v očích mu jen hrají. Jiskry zla.
Kdybych to tenkrát věděla, utekla bych co nejdál. Snad bych se i odstěhovala.
Objal mě, majetnicky a v ruce měl TU knihu.
Hledala jsem ji na webu, nikde není o ní ani zmínka. Pamatuji si jen název, autora už ne. Snad jsem ten název nespletla. Ale to ne.
Říkal, to je ta kniha. Mám pro Tebe dárek, ty moje čtenářko. Přečti si ji,
je nádherná. Krásný vztah, plný lásky. I když málem o sebe přijdou,
po nehodě, vůle a láska je zase spojí a žijí krásně velmi dlouho. Ruku v ruce chodí světem a vědí, že každý den musí být ten jedinečný, plný lásky a souznění.
Já hloupá, četla jsem knihu bez dechu, vím, ona za to nemůže. Byla opravdu působivá, srdce u ní jihlo, spřádalo plány, těšilo se na další den,
na plány, které chtělo upříst..
Pak to přišlo a bylo to najednou součástí mého života.
Když poprvé na mě vztáhl ruku, nevěřila jsem, že se to může stát mě.
Nechápala jsem proč a to jsem nosila jeho dítě pod srdcem.
Zklamání, slabé slovo. Nelze najít slova, která vystihnou bolest a strach.
Odpustila jsem, ale nezapomněla. Bála se, co bude dál.
Den za dnem stejná a nezkrotná bolest.
Nechtěla jsem a nechci vedle sebe někoho, kdo je stoprocentní.
Přece, to já taky nejsem. Kdyby měl ke mně úctu a respekt, tak jako já.
Miloval mou osobnost, miloval mě v teplácích, i v slzách, miloval mě v plesových šatech, i jako královnu.
Když jsem se poněkolikáté „sbírala“ ze země, už jsem necítila nic, ani tu bolest. Otupělá, jen s jedinou myšlenkou, zabít nebo utéct.
---