Přemýšlím, teď a zase, kolik má to prase v pase

Anotace: U nás na dědině patří k zimní poetice též zabíjačka. Sešla sa celá vsa, popilo sa - teď to novodobí buditelé národa zakázali... Zavzpomínajte se mňú, jak to bylo krásné, když fšude voněla ovarovica.

Dneskaj Vám chcu povykládat o tom jak sme zabýjali prasca domácí Ešte bylo tma zatopily sme pod kotly aby byla horká voda na paření dali sme si po jedné štamprlce sliovice a zapálili sme první máchorku s heslem Do noveho dna s cigaretu Start a čekali sme na švagra tento den sme mu řikaly řezník Krkovička to podle pohádky a nastával rozhodující okamžik a to zabytí čuníka tchán to vždy komentoval spoza plotu protože byl neohrabaný a neustále kuřil a mněl furt pesimistické vidiny ale sa to podařilo Po také sa ulévá řekl mažnák s ulevu ze zabýjačky mám nejradši buchty od babičky a mastnu flašku od sliovice A tak to vařilo ke spokojenosti fšech a když sa vytahovalo vařené z kotla mněly ste vidět ty oči všech šlaušku tak sme řikaly naším děckom mněly veliký hlad protože sa sanovaly na stránách a nezavazaly aby sa neopařily to mněly už druhý chod první byl mozeček s chlebem ale vime jak klonom po chvilu vyhládne Pak už to šlo ráz na ráz itrnice tlačenky jelita oškvarky a ženké zase umývaly a umývaly to je uděl ženskych my chlapy sme enom koštovaly a masnotu pivečkem zapíjaly a už sa těšim na klobásky a uzené ale to je na přiští povídání od Pegotta