Piskotove medové plastve

Anotace: Věnovano tomuto tématu...exploraci, kreativitě a vitalite.

Zasedl v kulisarne jednoho divadla. Postavil vodu na čaj. Skořicový s plody lesního ovoce. Zaposlouchal se do Vangelisovi nestárnoucí klasiky z Blade Runnera. Za dveřmi kulisarny se stále zkoušejí některé muzikálové scény s pokrevnich bratrů.

Zrovna začínal Love Theme jako by nesmrtelná Palace Athena hrála na fluidní trubku jdoucí z minulosti do Přítomnosti a pak daleko do budoucnosti. Te unasive příjemné chvíle každodenní nedocenenosti co jsou vykoupeny zlatem. Namoci další kakaový věneček do voňavého skoricoveho čaje, když skladba dohravala v její něžné a delikátní unasivosti chvivych okouzlení.

Ve vzpomínkách se vracel k předchozí noci, kterou si přál skryte vybavit a resuscitovat tak psychedelickou zkušenost s jejím nezaměnitelným vnímáním, ponory a nebezpecenstvim na obou stranách průlivu světem, vesmirem a osobnosti na zteci Přítomného pocitku.

Již v minulosti hrála tato zkušenost, která od úsvitu lidstva a zejména ve dvacátém a jednadvacatem století, takovou roli. A jakou teprve bude hrát v nezaměnitelném stoletím příštím, stoletím ovlivněné tolika věcmi a lidmi a nápady, že si mnohé z nich ani nedovedl představit.

A to hluboce věřil v sílu Imaginace, v sílu jejich spodních proudu a jejich úskalí na vrcholu vizualizacnich procesu a myslenkovych stavu, volne plujicich po hladině vědomí.

Vnímal to vše na zrcadle toho včerejšího zážitku, který měl v plánu rekapitulovat chronologicky za pomoci vnitřních sběrnic a pochodů. Přišel domů do prázdného bytu v panelovém domě na Malinovského ulici, ulici kde se ještě před sedmdesáti lety prohaneli ruské tanky při osvobozování jeho rodného města. Města jemuž toužil vzdát poctu svým dílem i svým životem.

Před tím než se dostal do obývacího pokoje, uvolnil se nachystat si lehkou večerní svačinku ala jednohubky z rohlíku se sýrem a japanelos, s okurky a pikantnim barbeque kečupem. Rad experimentoval v životě, s drogami a nove i v kuchyni a tuto svou vášeň spojil v jedno okamzite nápadité probuzení.

Kamarád z jevištní techniky mu před pár dny řekl o ovocnem nápoji, v němž rozmixoval i několik kloboučku staré známé, vyrůstající na podzim po lesích, na vlhkých půdách, okolo plísňových pařezu a hojně v podcepeli ostružin, jež zanechali na jeho rukou několik škrábanců vyvolavajicich v něm dojem podzimní listnaté křehkosti a neosvojitelnosti nitra skutečně přírodní duše.

Ve své touze po jídle a ukojeni hladu si vzpomněl na akatovy med, jenž mu darovala babička toho dne před týdnem zpátky. Chystal se nalozit větší než malé množství čárovnych kloboučku do medové plastve a nechat je tam ustát pro prisvitneho strýčka příhodu, až vytane na mysli či vytáhne páty do světa pro objev či rekreační pobyt v jiném stavu vědomí, stavu psychedelicke explorace.

Ve vasnivem prožitku objevil piškoty ve spajzu, to slovo spajz skrývá svá tajemství, jako voda nebo zazracna, mirakulozni cesta z koupelny, doprovázena astralnim cestováním, prožitky na hraně vnímání objektivní skutečnosti a volání po autentickem prožitku tázani se na Vesmír a jeho křehké, bytostne počátky.

Připravil si tedy staré dobré, chutné a měkké piškoty na talíř, maličkou lžičkou na ně pomalým a opatrnym pohybem ohybal gravitozne se jevící mikroskopicke vodopády medu až vytvořily na piskotu plošné akatove jezero, prusvitne medové a průzračné, rozlevajici se k okrajum piskotove textury uvnitř úterního listopadového Univerza.

Až takto nachystal s trpělivosti sobě samou několik stycnych piskotovych medovych lodí, přistoupil k přidání klíčové ingredience. Vždy pečlivě vybranou, očištěnou klobouckovou nádheru bez nožičky položil do středu akátového jezera. Ta se tam v jemném stenavem ochveni usadila a ustala v bezpritomnych kruzích možnosti budoucího nejen gastronomického pocitku.

Takovéto připravené piskotove 'jednohubky' slavnostně pojmenoval v kulisarne druhý den jako 'tichoslapkovi medové plastve', lidové známější spis jako Happyho astrální piskotky, jež odkazují jak na jednu starou kamarádku, tak na starou známou za oponou všech času a věku.

Zrovna volal své přítelkyni, když je ochutnával a vyprávěl ji všemožné o předcházejícím dni, jak probíhala práce a co sděloval od inspice za Hoax o imaginární vesmírné housence, jež se objevila na jevišti, ovšem hlas re-reprodukce byl spíše jen poselstvím, vibrací, šumem bez bližšího významu.

V konzumaci tichoslapkovych medovych plastvi se dostal k číslu osm nebo deset celkových jednosoust. Rozloučil se na krátko s přítelkyní na telefonu a šel do obývacího pokoje, uvolnil se do křesla a čekal na pomalý nájezd první vlny nevymezitelnych účinků staré známé.

Ty se rozpochodovaly zlehka po půl hodině, kdy už se věnoval jistým auralnim poslechum a mentálním procesům. Z textu oblíbeného hudebního glitch rapoveho fuzniho projektu Super Galactic Expansive se stala hotova fascinující jízda, podvolujici sledování multisylabickych šému lyrickeho mistrovství a myšlenkové psychedelicke expanze. V Killowatsove produkci slyšel neuvěřitelné nuance s detailně přesným chirurgickym nabehem a neuveritelne preciznimu programování, výsledným paletam samplu a procesům v pozadí jako mixování výsek, hlasu a beatu a celkového masteringu, který na nových trojkach od M Audia zněl více než uspokojivě v rámci jednoho malého pokoje, jeho pokoje.

Jakmile se dostal na konec alba, které jej napadlo jednou zrecenzovat, až k Samsare a kolům dharmy, psychedelicke působení kloboučku dosáhlo čitelné úrovně, vně oscilujicich kontur, turistického estetického audio technického průvodce po hranách blížících se blystivych textur vědomí, exponujici se po jednotlivých verších.

Aby se dostal k jádru věci, z pavučiny utkaneho textu co napsal mistr Amagine, Mc Anand z Philadelphie, psychedelicky explorer a lyricky alchemista par excelence - se lihlo labyrintalni moare, jakoby prenatalni stavební bloky textu zapadaly do sebe, odlucovali se a navraceli na původní místo, avšak s nezaměnitelnou potenci byt na svém místě.

Záměr to s formulovat korektně se obchází s limitaci lidské percepce pocházející od západního zdroje (jediného zdroje) s mantinelem právě hemisfery, analytické a kognitivní kapacity mozku a mysli. Poté jej napadlo objevovat barvy projekcniho zařízení ve svetle one procházející zkušenosti, probouzet, objevovat, produkovat, vytvářet, upravovat a realizovat se.

V chaoticke mysli s myšlenkou na ďábla, v priboji nové dynamické energie, s rozpolcenou strepinou ze strachu a výčitek srdci, začal jsem trisnit plodnost vnitřní erudice v paranoicke stolice, načež přišel extrakt těla, potřeba vyměšování, vylučování, ulevovani.

Pokojně přešel chodbu a usedl na královskou mísu, obávaný okamžik prvního vycouhnuti hnutí hovna přešel k bohulibemu aktu vnitřní tělesné satisfakce, s pritakanim, akcelerace pevné solidní stolice, pocitky požitků nové hedonisticke emanace, zkoumání myšlenky, že jsme bohove s análním otvorem a proto to vše takto funguje, stravování, stolování, s myšlenkou a proc to nemohlo být jinak, mimo tělesnou schránku, považuje za opovrzlive vůči Stvořiteli a boží existenci tohoto svitku.

Vrátil se zpátky do obývacího pokoje, místního času krátce před půlnocí. Jeho pozornost se s předchozím rodenim odivala na okamžik působení geniálního díla a jeho vlivu na tvůrčí osobnost v životě a v přítomném byti. Způsob jak se zaposlouchat do vlastního slyšení, do autonomniho naslouchání, do povahy všech jevů a věci. Obzory geneticke experimentace a vselidske aktivity myšlenkové a fyzické v dějinách.

Usadil pohled na psací stroj, mel vizí s nahého oběda, stare spáry, spoje a mechanické švy viděl v krvavých plochách, jako by jeho starý babiccin psací stroj menstruoval, mohla to byt prejimava halucinace, ale bylo to hruzostrasne fyzické, to impedance stimulu a euforicke zintenzivneni určitých složek z pole vnímání. Okolo psacího stroje značky Optima byl jenom chaos, prostorná rozkládací sedačka ze švédské distribuce na které provozoval ten nejšťastnější styk s blahozelnou dívkou svých snů, tvůrčí chimerou ráje. Nyní poseta nejrůznějšími poetickymi texty a pokusy, knihami o matematice a pharmaceutikonu, scifi a galerie geniu pohozene okolo klávesnice.

Samostatná kapitola průběhu extatickeho prožitku proběhla po zapojení vinylové desky Sergant Pepper Lonely Heart Club Band od Beatles. Ona akceptována skutečnost vychutnat si brouky z asfaltového kotouče mi změnila život jako mnoha generacím predemnou. Zvlášť orientem ovlivněna skladba Od George Harrisona, kde zni psychedelicky spirituální nádech, citara a odvážné aranzma nástrojů a celková práce se zvuky a experimentování na svou dobu výjimečne.

Chvíli nad tím levitoval a meditoval, když naplno propuklo vizuální bohatství a mozek propustil své zakázané oblasti 'bran vnímání', najednou tvůrčí organizační vnitřní úsilí vizualizovat si obrazce v prostoru propukla jako na sabatu grafických designeru v prostorovém mappingu a simultánní skutečnosti více dimenzi.

Ona vitální schopnost tvoření, vyskakovala z mé mysli, jako bych ji polehoucku vedl z mysli a centroval přes ruce jako ukazatel, promitali se jemnoucke, ornamentalne subtilní vrstvy vrsene přes sebe, a skládající se do většího obrazu. A tam přišla vteřina badatele, rozmnozovatele otázky po elegantním planu zvedaveho pozorovatele v cirkulujici mantre mnoho vesmíru. Kdy ostatní obrazotvorne entity spolecne skládají větší obraz. Představoval si to jako hru, jako rychle se pohybující a rozvíjející paradigma, kdy lidstvo za pomoci několika mimořádně schopných a zvedavych jedinců, vzdy otevře další dimenzi v kolektivním poznání a spolu s ní přicházejí vize, některé jsou již odemcene v síni všech okamžiku a některé, že je jich mnohem více než v minulosti, nad teprve čekají, na své rozklicovani, jenž otevře úplně nové album pro další psychedelicke pruzkumniky, přicházející s prilivem dalších generací.

Jako když předtím kontemploval obraz našeho vesmíru a velkého třesku jako neúplný a fragmentarni, že počátek jako celek je v úplně daleko astronomictejsim celku se všemi paralelami životních a přírodních zákonů a existenci, axiomatickych a pleromantickych.

Jakmile přestal generovat produktivní vize, začal se více zaobírat sám sebou, svými pocity, jako v okamžik kdy myslel na velke snilky jdoucí proti proudu a zrovna John Lennon vyzpival z jedné skladby a tak do té multidimenzionalni utopie vystrikly slzy, slzy zlomene lásky a pramenu nových vzrušení.

Pracoval na pozitivnejsim obrazu sebe sama, rozplýval se s barev vytekajicich z displeje notebooku, z oken operačního systému, práve interrupce a boje uvnitř byly zazehnany i přes občasné suicidialni recese a poklesky se znovu vzmohl k víře a se silným větrem o závod otevřel aramejskou bibli a její výroky aby spojil onu zkušenost a Pravdu do širšího celku. Jak vycházejí z jediného článku a vše spočívá a vychází a nachází z dýchání vedomeho Tvůrce.

Bylo to jako znovuobjevit a doslova vzkřísit starou vášeň pro filosofii a hledání, ve kterých se v minulosti tolik nacházel. Nyní však v pribivajicimi hodinami co trvaly jako věky se vehementně do popředí dostávalo znovuzhodnocení jeho jednání a ulpivani na lidech kolem něj, lidech blízkých, spolupracovníků a velmi blízkých známosti, pro které měl zvláštní druh slabosti, které se někdy přezdívá jako láska a není to slabost, je to ta nejsilnější energie, vzacne a skutečne božstvo sídlící v lidském srdci a v kořenech lidské odvahy pro Vesmir a Život.

Po takových myšlenkách se přesunul k vizuální stránce o jal se dále zkoumati a editovati opravdového mága grafického designu, vicerozmerneho projektování cinematrografickych projektu a celkově nesmirne kreativního a talentovaného, az geniálního tvůrce, jehož představivost narazí jen na technické možnosti vnitřního programování softwarové variace na okridlenost post moderních technologických komponentů.


Mapa budoucího působení mých experimentu, stimulace prefrontalniho kortexu silným vizualnim obsahem,obsahem rázu vesmírného, futuristickeho, robotickeho,kulminujiciho, rozvíjejícího, komponujiciho, dekonstruujiciho, manifestujicho se v prostoru digitálního ráje. Jeho dílo je imerzivni a nesmirne rozsáhlé a extrémně náročné na produkci a rendering, avšak vše poskytuje pod licencí Creative Commons ke stáhnutí, identifikuje tak multipolaritu tvůrce a budoucnost vytváření a sdílení mediálních obsahu.

Na jednom dvaceti vteřinovém loopu se byl schopný 'zaseknout' a 'ujíždět si' až půl hodiny, Vidouci schéma rozvijenych měst a postupujících vrstev barevných geometrických konceptů digitální HD reality.

Přiložil jeho staré surrealne kresby pro prostoru paprsků projektoru, ty se zviditelnovaly, promitali na sebe barvy a vypadaly tak jako holograficke svitky se svými sitovinami a otevřenými ovalnymi hlavami, prostupovali do jeho vědomí a on si představoval, že je ve filmu, že skutečnost okolo něj je využitelná pro film, pro pole nápadů a energie, pro něco co odjistil 'první trip v jeho novém bytě' se skutečně silnou působnosti na psychiku, stále však zvladnutelny i když na hraně, k větším davkam však pristupovati pouze při dodržení dobrých podmínek 'set and settingu' průběhu celé zkušenosti, Experimentu.

Dále, On, při dodržení, doceneni láskyplneho významu sebesama pro Vesmir a excitaci celkového kosmického okruhu, přemýšlel o umelcich jak na bázi geneticke mutace v DNA tak jako o rozkvétajícich cervenych ruzich, jež dávají životu plnější barvy a výraznější smysl celému tomu putování, co bylo započato před nesmirne vzdalenymi celky. Pohybujice se tak lucidnimi segmenty obývacího pokoje, pustil si Beeblovu mluvící, fluidní hlavu, která je omyvana v delikátně teplosrstych casticovych fotonech probíhajících do prostoru, exuberacne pritahujicich na bázi umelcova vrouciho magnetismu.


Sledující zeď před ní které se morfujici pásma měnila tak jak fungovala s kurzorem Beeplova Imaginace, krok po kroku v animační programu 4D Cinema. Jeho dostupnost mi neznáma, sféra cenove relace radikální. V postupném rozlicovani celého spektra. Pocítil touhu mluvit o svých editačních zkušenostech, přechodech a keyframovani, což je funkce klíčovém premapovani působícího efektu na daném snímků.

Otevírá tak svůj základní prostředek pro obrazovou manipulaci klíčových snímků. Mezi ultimatni a oblíbené vize z Beeblova arzenálu patří projekt Vj loopu nazvaný Aquahallu, což je nekonecna smyčka, ultrafuturisticke, Blade runnerovske post dystopicke cesty rizle trochu estetikou neonoveho Universa.

Při zrcadlení se ukotvuji klíčové středové parseky a měni se tak výběhy tunelu do obrazu. Nasel jsem fascinaci v temnejsich černobílých, dystopickych obrázcích, ale to co dělá Beeble s barvou je zkrátka příliš dobre, než by kompletně elimimovat barvu, jež je artefaktem pusobicim na emoce a jejich koloraci a absorbci světla.

Mezi další imerzivne parádní snímek patří Smrl, což je soubor v jehož vizuálním středu je obdélník, znovu budoucí realita někam ubíhá a okolo měnící cyberneticke, hladké plochy se schematy se měni a disponují světelnými, volumetrickymi obrazy.


Jeho editaci dosáhl paralelního efektu větvení a dělení, množení a sjednocování, procházení lomeno kyberdimenzi. V post produkci pak tento model budoucí reality vývoje cesty filmu zmnozil a dal jej do velké mnoho vesmírné stěny, kdy jakákoliv realita může být zvolena vyvolena, emancipovana a nastoupena na vše rozměrné pásmo Vesmíru.


Mezitím stihl ve velkém vnitřním vypětí napsat jednu báseň 'o bohu který kouzli všechny naše milenky...' kterou následně spálil a rozprasil do vany, do které se ponořil aby se pokořil a vykoupal se ve vlastním díle, ve svých rozpolcenych, popelem plavoucich slovech, ve svitnem nářků a jarmu úlevy.

Výsledný ohorely omrazek básně,
vzjevil a pribil na zrcadlo času,
ponořil se do svých vnitřních démonů,
roztrhl řetězy a závoj smrtelnosti,
a vzchopil se k bezbrehosti,
kráčel k loži a položil hlavu na svitek mistra,
snoubenec slova a rýmu plaví se k onomu,
až společne spočívá s Holanovou noci s Hamletem,
recitovanou panem Lukavskym,
v pramenné básnické reve usíná,

Probouzí se probuzení,
již probuzení,
již vzesneni.