Sedmičky

Na kolegyně a jejich maléry jsem měl štěstí. Většina jich nepoužívala horní díl spodního prádla. Některé si to mohly dovolit a jiné ne, ale stejně si dovolily. Některé se tím připravovaly na situace jako ta černoška, ke které přišel malý syn, s tím, že by se chtěl nakojit. Ona mu podala jeden svůj prs a důrazně jej varovala, aby s tím nechodil moc daleko.

         Tak tahleta kolegyně Alena na tom pracovala docela úspěšně, až jí někdo upozornil na očekávaný problém.

To, co jí nebylo naděleno na výšce postavy, bylo vykompenzováno na hrudníku velikostí číslo sedm. Rozhodla se tedy, že zajde do prodejny a opatří si onu podpůrnou pomůcku. V obchodě byla ona a ještě jeden pán, který zřejmě vybíral něco pro manželku. Když Alena řekla prodavačce, co potřebuje a v jaké velikosti, tak ta jí oznámila, že takovou velikost v obchodě nemá, ale že se zajde podívat do skladu. Když tedy odešla do skladu, tak přítomný pán se k Aleně naklonil a poskytl jí radu: „Slečno, když si sešijete dva kulichy, tak vás to vyjde levněji.“

Stud jí polil od hlavy až po paty,

proto z prodejny jako blesk letí,

dál bez toho prádla po světě chodí,

dlouho jsem jí neviděl, tak kdo ví.