ČMELÁK

Den byl vykázán. Pole nemilosrdně rozřezávají poslední paprsky slunce. Smrky v nedalekém hloučku se v lehkém vánku prohýbají pod tíhou mračných obrů. Noc se nerušeně šíří krajinou, ale stále ještě nemá vládu pevně v rukách. Veškerý život v okolí si tiše balí kufry a prchá. Však ještě tu někdo zbyl. Dole mezi stébly trav se připravuje na výstup. U každé nohy má připoutaný jeden batoh plný pylu. Jen s velkými obtížemi zaklapl posledni rezavou sponu. Musí vzhůru. Až na vrchol. Ale tráva je po celém dni slabá. Uz nemá dost sil a tak vyčerpaná klesá k zemi. Čmelák s rachotem dopadá. Oblak prachu se vznáší kolem. Vstává a odhodlaně to zkouší zas. Opakovaně do něj vráží zem. Sil ubývá, noc už hrozí, ale on se nevzdává. Nahoru se nedostane. Musí to zkusit jinak. Nemá už moc času. Vylézá proto na blízký kámen, sbírá posledni zbytky sil a s burácením startuje motor. Se strašlivým řevem se začíná pomalu vznášet a stoupat do výšky, odkud mizí v záři zapadajícího slunce. Planina utichá...