,,Cvakni si..´´

Anotace: Není nad to zajít posedět s přáteli. Každodenní stres v práci unavuje, schránka plná složenek deprim...

Není nad to zajít posedět s přáteli. Každodenní stres v práci unavuje, schránka plná složenek deprimuje a přítelkyně (trefíte-li oněch kouzelných 5 dní z 30ti) prudí. Občas vypadnout ven proto rozhodně neuškodí.

Po domluvě s tou správnou grupou lidí (,,Že ses taky jednou ozval, ty stará vojno´´ a ,,Já bych se tak ožral..´´) se tedy scházíme v útulném a levném bowlingu, pro jistotu dostatečně vzdáleném od místa bydliště. Hurónské úsměvy, bodré pozdravy a namísto klasického podání ruky složitá gesta, jimž by nerozuměl ani hluchoněmý. Vše je jak má. Euforie z přátelského setkání mě společně s poctivým podmírákém v ruce těší. Jenže zatímco se rozkoukávám v radostném očekávání věcí příštích, většina zúčastněných rychlostí westernových pistolníků tasí telefony z pouzder a začíná dělat hromadné momentky. Výmluvy typu: ,,Jsem rozcuchaný´´, ,,Mám beďara´´ nebo dokonce ,,Nechci se fotit´´ se míjí účinkem. Mezi námi, proti focení obecně nic nemám, člověk by se měl nechat vyblejsknout častěji než jen na občanku a parte. Ale vyměnit první nedopité pivko za mobil je vyloženě hřích. Po sérii křečovitých úsměvů do objektivů si jdeme zahrát bowling. Dráha je perfektní, kuželky padají skoro samy. Nálada prudce stoupá a brzy dochází k dalšímu hromadnému focení. S koulemi, bez koulí, v rozběhu.. Servírky koulí oči nad množstvím Saudkových konkurentů a jen mění prázdné půllitry za plné. Fotky samozřejmě musí hezky zatepla na sociální síť a a stůl tak se ježí soustředěnými pohledy, v nichž se odráží displeje telefonů. Po asi třetí sérii blesků už se i skupina seniorů od vedlejšího stolu začíná znepokojeně koukat z okna a sahat po deštnících. Frekvenci ,,samospoušťových,, cvakání nesrazilo ani mé suveréní bowlingové vítězství a hláška tučňáků z Madagaskaru: ,,Usmívat se a mávat´´ zažívá opravdový boom. V podobném duchu utíká celý večer. Když už si říkám, že kamarádi jsou sice fajn, ale že toho bylo tak akorát.. ,,Zavíráme!´´

Ztěžka se (někteří) zvedáme, platíme a loučíme se. A zatímco si ostatní odnášejí domů prázdné peněženky, společensky unavené kumpány nebo začínající opici, já si se solidním náběhem na epilepsii přiznávám, že ani menstruující životní družka nemusí být zas až tak špatný společník ke strávení příjemného večera..