Tato funkce vyžaduje přihlášeného autora !!!
Hierarchie

Hierarchie

Hierarchie

Anotace: Definice pojmu "být šťastný" je v civilizované Evropě daná. A v Africe? Narodit se v Čadu znamená, že matka oblékne novorozeně do tmavé pleti. Otec syna naučí lovit a děd staré kmenové písně. Viděl jsem jak domorodci tančí u ohně. Byly kupodivu šťastní! …

... Pomyslel jsem "I na vás brzy dojde!" Pokrok a globalizovaná civilizace jim klepe na dveře.

 

 

 

Byl jsem kdysi na misi v Africkém Čadu. Pracovně dost vytížený, ale utěšeně vzdálený od povrchní, konzumem zahlcené „civilizace“ u města Bodango. Teď s patinou stáří sedím doma. V myšlenkách se animují mé vyšisované vzpomínky, které kopíruji!

 

Za městskou periferii v šeru stínů rozsáhlé savany, odpočívala sotva odrostlá zebra. Ležela tiše schoulena v polehlé suché trávě a ospale se dívala před sebe.

Jen nedaleko od ní v rozložitém větvení koruny nevelkého stromu, ležel nevrlý a zestárlý levhart. Bolestínsky si olizoval tržnou ránu na boku vyhublého těla. Neobratně hlavou odháněl dotěrný hmyz, který ho obletoval s úmyslem cizopasit v jeho mokvající ráně.

Tmělo se!

V této poklidné sklizni dne, náhle levhart zaslechl cizí zvuk. Zbystřil poblíž zebru! V pelechu se zvolna obracela a měnila polohu. Teď zavětřila predátorův pach a vystrašené se přitiskla k zemi. Jejich oči se setkaly.  V němé ostražitosti si vyhodnocovaly svoji situaci.

„Jsem příliš starým na to, abych skočil z takové výšky na zem a zaútočil. Utrpět ponížení a žuchnout dolů, jako zralý kokosový ořech? Tak to, jako vicekrál savany, si nemohu dovolit! Snad zkusit nenápadné přemístění o jedno patro koruny níže? Potom by snáze šlo skočit na zem a zaútočit.“ spekuloval v duchu levhart.

Zebra horečně uvažovala.                                      

„Co já, nebohá, mám dělat? Jsem tak mladá a nezkušená. Nevím co si počít! Snad bude nejlépe získat nějaký čas. Třeba levharta dlouhé vyčkávání omrzí. Možná je sytý a má plné břicho. A vůbec! Nejjistější je, zůstat si v úplné nehybnosti a zbytečně neprovokovat! Silou si s levhartem nejsem rovna. Ale je prý dané, že patřím k inteligentnější a důvtipnější zvěři, nežli je on.“

Levhart věděl, že je tím, který kontroluje celou situaci! Tato výsada však z něho rychle vyprchávala!

„Jsem chudák poraněný – vlastně ochromený.“ litoval se.

Ta hloupá zebra nic netuší a nesmím dát najevo svoji loveckou neschopnost. Po případném útoku bych mohl zle pochodit, kdyby mě kopyty zasáhla. Je pro mne už silnou kořistí! To jediné, co mi zbývá, je dávat najevo svoji nadřazenost. Doufat, že si dodá „odvahy“ k útěku a já… pyšně s důstojností odejdu. A vůbec! Nejjistějším je zůstat si v úplné nehybnosti a osud neprovokovat!“

Hodiny ubíhaly v opatrné jistotě nehybnosti. Jen občas levhart furiantsky zavrčel a vycenil své ostré zuby. Zebra zareagovala zastřiháním slechů a poplašným napnutím své šíje. Časem v obou sílil trýznivý pocit žízně! Oči zebry pozbyly lesku a levhartovo vyprahlé hrdlo už nebylo sto, ze sebe vydat jediného zvuku.

 

Nastalo jim druhé „společné“ odpoledne! Levhart líně zívl a zadíval se k obzoru, který se vlnil v neúprosném odpoledním žáru. Jeho žízeň počala být nesnesitelná! Pud sebezáchovy mu velel, aby konečně učinil nějaké zásadní rozhodnutí. Pohlédl na zebru, která – zdá se, ztratila ostražitost a podřimovala.

„Neslyšně slezu níže a po dopadu na zem bleskurychle zaútočím!“ dodal si odvahy levhart a počal se pomalu zvedat. Ale zvedal se jen z těžka! Byl žízní vysílený a malátný. Nebyl už schopný udržet se na nohou, natož zaútočit na kořist! Zůstal dál ve strnulé poloze. Začal propadat duševnímu neklidu.

 

Znenadání se z dálky ozvaly lidské hlasy! V dohledu bylo možné spatřit dvě lidské postavy ve vojenských baretech a vojenskou puškou přes rameno. Levhart zpozorněl a zebra procitla z podřimující letargie.

„Co je to? Jen dvounohá zvířata? Takové jsem ještě neviděla! Ale jich se nemusím obávat. To jistě nemohou se dvěma nohama tak rychle běžet, jako já.“ pomyslela si

žízní vyprahlá zebra.

Pojednou dvojice lidských postav zůstala stát a poklekla za trnitý keř. Nastalo úplné ticho! Zpoza křoví se vysunuly hlavně pušek a ozval se třesk výstřelů! Levhartovo tělo mezi větvemi nekoordinovaně zakolísalo a padlo z výše dolů na zem! V křeči bylo zmítáno, nežli zhaslo a zůstalo bezvládně ležet.

Mladá zebra v úleku vztyčila tělo. Vyčerpaná žízní zavrávorala. Nohy se jí podlomily! Sebrala poslední zbytky sil. Opět vstala a chtěla uprchnout. Tu následovaly druhé výstřely, které jí srazily okamžitě k zemi! V bolestné křeči se setrvačně otáčela na boku kolem své osy. Všechen jejich život vyprchal, snad během jedné dramatické minuty.

Postavy za keřem se napřímily a zamířily k zvěři. Jeden z nich přitom zvolnil krok a v ruce se mu objevila vysílačka. Vysunul anténu a udílel jakési pokyny. Druhý muž došel k levhartovi. Naklonil se nad ním. Hlavní pušky přejel po bezvládné hlavě. Potom odkráčel k zebře, kde učinil stejné. Mezi tím k lovci zvolna dorazil i lovec druhý a spolu potom zaujatě o čemsi hovořili. Následně vytáhli z kožených pouzder dlouhé nože. Začali zvěř vyvrhovat.

Po necelé hodině se objevil s vlečkou prachu malý nákladní automobil. Lovci už z dáli k němu živě mávali rukama. Z automobilu vystoupili další tři mužové. Chvatně začali kůže ze zebry a levharta nakládat na vůz. Nikdo si nepovšiml, že téměř od počátku tohoto příběhu, ještě s nimi někdo nepozorovaně byl! Nad hlavami kroužící sebejistí supové, kteří obezřetně užívali periferního nadhledu.

 

Na druhý den (v pravidelném zdejším tříhodinovém rozhlasovém vysílání) jsem o smrtící nehodě zaslechl sdělení:

„Včera ve večerních hodinách v zatáčce silnice vedoucí do města „A Bécké“ havaroval nákladní vůz Toyota s pěti ozbrojenými pasažéry. Zřejmě z důvodu nepřiměřené rychlosti, vůz v zatáčce přepadl přes svodidla a zřítil se do kamenné strže!

Nehodu přežil jeden člen osádky, který následně s těžkým pohmožděním hlavy po převozu do nemocnice zemřel.

Policie oběti záhy po nehodě identifikovala, jako členy radikálních povstalců „Toubuy“ která je obviněna z protivládních akcí. Zároveň podezřelá z několika loupežných přepadení blíže nejmenovaných bankovních poboček, klenotnictví i pošty. Mimo řečené je zřejmá i jejich trestná činnost pytláctví! V automobilu se našli kůže z nelegálně ulovené zebry a levharta. Po ohledání obětí místní lékař konstatoval, že všech pět mrtvých bylo pod silným vlivem návykových látek – zřejmě heroinu, kterého bylo ve vraku auta nalezeno velké množství!

Policie zatím intenzivně případ šetří a oficiální výsledky sdělí v nejbližší době!“

 

Sedím teď na židli a zapíjím sklenicí vody své léky. To je doživotní „daň“, kterou mi vyměřila má milovaná Afrika, za její, mě poskytnutou krásu. Paradoxně je i daní, za mé křesťanské milosrdenství k jejím spekulativně těžce zkoušeným obyvatelům.

Zkopíroval jsem vzpomínky a zpětně se znovu ujišťuji, že posloupnost hierarchie predátorů je v přírodě stále platná. Ale jen s podmínkou, že žádný predátor nemá tu svoji výsadu vždy tak úplně jistou! Sám člověk se povýšil – mimo jiné, jako predátor nad predátory. Je nepochybné, že i v minulosti dostatečně prokázal, kdo je na světě největší šelmou a Pánem. Méně jsem přesvědčený tím, že skrze svoji pýchu vzal na vědomí zrod své velké konkurence. Mocnou chamtivost a „šelmu drogu!“

Vzpomněl jsem se i na kroužící supy.  

Supové jsou jistě v oprávněném klidu. Instinktivně číhají už dlouhá staletí. Mají, jako jediní v hierarchii pevně dané místo… a zdá se, navěky!

 

 

 

 

 

 

  

Autor šerý, 09.09.2019
Přečteno 96x
Tipy 13 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Asinejakavadna, dodola, Yry, Jort, hanele m., Marten, aravara, Dreamy, Frr
ikonka Komentáře (12)
ikonka Komentujících (5)

Komentáře

7.9. se od roku 2009 slaví Mezinárodní den supů - jako upozornění na snižování jejich počtu ve volné přírodě a nutnost jejich ochrany - úplně v klidu nejsou..

10.09.2019 20:09:16 | hanele m.reagovat

Hanele. Takový ornitologický přehled nemám. Že supové mají svůj významný den mě překvapilo a když tomu tak je, jistě si zaslouží. Každé obeznámení se hodí a děkuji.

11.09.2019 00:08:46 | šerýreagovat

já taky normálně ne(mám ornitologický přehled) - náhodou jsem o tom v pondělí ráno na hodině španělštiny se studentkou četla článek - ona si občas vytiskne významné dny v daném měsíci a dozvídám(e) se tak spoustu zajímavých věcí, o kterých jsem předtím neměla tušení

11.09.2019 09:44:52 | hanele m.reagovat

¨To je prima získávat takové dobré informace. Klidně by taková významná připomenutí mohla být v záhlaví titulní stránky vyhledávače Seznam na kterém jsem. No ale je pravdou, že ten kdo se zajímá, tak si někde může v pře bohaté škále informací vyhledat. Ještě jednou Hanele, velké díky.

11.09.2019 11:21:39 | šerýreagovat

představ si, že existuje třeba i Mezinárodní den ženského orgasmu :o)

11.09.2019 13:20:26 | hanele m.reagovat

Paráda! Tak ten den si zjistím, abych byl u milenky u toho. Jen aby ten den přežila naše planeta. Zemětřesení na obzoru.

11.09.2019 16:42:40 | šerýreagovat

Dobře se to čte a je to zřejmě v podstatě pravda, jen se něco trošku zamlčí, něco trošku poopraví. To je v licenci. V podstatě je to bajka i když na zřejmě existující situaci vystavěná. Paráda... ten závěr je supr.

10.09.2019 10:20:06 | aravarareagovat

Je zde "dějů" několik. Rád je vrstvím, protože lidé žijí ve vzájemném společenství "příběhů" které kolem nás permanentně ubíhají. Jsme svým způsobem diváky a já rád sedím v prvé řadě a děje sdílím. A tak se do času do sebe vzájemně zaplétají Bajka (o tom, jak se někdy nevyplatí pasivita a alibizmus) zamyšlení (o podstatě štěstí i hierarchii mezi obyvateli planety) zabíjení zvířat (jen pro jejich cenou kůži) apod. Konkrétní lidské (i zvířecí) příběhy se v časovém sledu míjí s příběhy ostatních. Snažil jsem se udržet čtenářovo pozornost a snad "neztrácel nit." Jsem moc rád Aravaro, že si pročetl. Děkuji za podnětný komentář.

10.09.2019 17:18:20 | šerýreagovat

To jsem si pošmákla. Díky moc, milý Šerý. :)

10.09.2019 07:15:32 | Dreamyreagovat

Pro Tebe bych vypečeně vařil literární šmaky ve dne v noci, Dreamy! Děkuji, že sis vzala z mého modře prostřeného stolu.

10.09.2019 17:30:48 | šerýreagovat

Moc si mně potěšil, ctěný kolego. Moc vítaná návštěva a děkuji!

10.09.2019 00:24:26 | šerýreagovat

Příběh z Tvých...vzpomínek na Afriku...přináší svědectví jedinečné katharze "malých" dějin duše odlehlého světa, jehož jsme navěky fatální součástí, aniž si to většinou uvědomujeme....skvělé poutavé vyprávění, jež žádná videa nikdy nenahradí !!! ST* :-D*

09.09.2019 22:07:57 | Frrreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter