Ruce v ohrožení

Anotace: Optimismus

Katasatrofické scénáře? Ne, ty nejsou potřeba. Ty na mně čumí ode všad. Že se bojím. No jasně, o sebe i své blízké, známé i o všechny. Ale jedinou možnou obranou je práce a rozptýlení. Rozhodl jsem se, že budu psát pro rozptýlení. Přestanu hodnotit kroky politiků. Nemám pro to dostatek informací. Lidi potřebují naději. To jsem se poučil od Churchila. Nevím zda si to pamatuji přesně, abych nebyl nařčen jako Zeman s Peroutkovým článkem. Dám Vám jen krev pot a slzy, si vybavuji jeho proslov při válce s Hitlerem. A oni vyhrály. Toto je pro mně inspirativní. I z této situace je nutné vyjít vítězně. K tomu je potřeba bojovat, být připraven, vzdělán a pokud možno v psychické pohodě. To já rozhodně nejsem. A bojuji s tím po svém. Píšu a přemýšlím o tom všem. Motám se v začarovaném kruhu rozličných informací z kterých vyvozuji neuvěřitelnou spleť protichůdných závěrů. A dospěl jsem k tomu, že mi je dobře s rodinou, při poslechu hudby, při psaní a čtení vašich komentářů. Odvádím pozornost popisem prací, které jsou banální. Lidi potřebují naději. I kdyby žádná nebyla. Šíření katastrofických scénářů bych tudíž zakázal. Měly by podléhat cenzuře. Jsou stejně škodlivé na psychiku lidí jako nemoc. Do tohoto se pustilo řada opozičních politiků a v tom si libují. Poraženeckou náladou, kterou vytvářejí rozhodně nepomáhají. Proto jsem se rozhodl kroky těch co momentálně rozhodují moc nekomentovat. Chci totiž věřit, že jsou činěny ku prospěchu záchrany nás všech. Možná se i z části mýlím, ale lépe se mi s tím bude žít. A stejně na tom nic nezměním. Jsou mi posílány různé zaručené články co a jak se mělo udělat a neudělalo se. Neudělalo se. Taková je realita. No a teď se musí vycházet z toho jak to je. Tomu se přizpůsobit a s tím bojovat. Tady se projeví kdo je jak dobrý krizový vůdce, kdo vydrží enormní zátěž a odpovědnost. Ještě, že odpovědnost neleží na mně. Mně se klepou ruce i při psaní. A dřív tomu tak nikdy nebylo. Za to můžou právě ty zprávy. Zaručené zprávy. Jdu štípat dřevo. Aby bylo na zimu. Snad si je neuseknu. Budu je ještě potřebovat.