Záchranná akce
Den se chýlil ke svému konci, když pro mě přišla manželka, že se z naší ložnice ozývají divné zvuky.
Nepila, tak se informace zdála věrohodnou.
Jdu věc prověřit a skutečně slyším jakési pištění, vycházející z komínu.
Má větrací mřížku z které se komýhají cosi jako ruce.
Černé ruce.
Oba se jich štítíme.
Vahám, zda pištící ET ponechat svému osudu, či jej vysvobodit.
Otevírám vybírací dvířka a po chvíli vylezá onen tvor.
Černý od sazí vypadá jako veliký pavouk.
Slézá do rohu místnosti.
Manželka utíká pryč.
Ani se jí moc nedivím.
Právě dopovlékla nové ložní prádlo.
Snažím se tvora dostat do krabice.
Tak ta představa se mu rozhodně nelíbí.
Vzlétne a obletí několikrát postel, lustr zkoumá možnou trasu ven.
Otevírám okna, odhrnuji záclony.
V oknech jsou však sítě proti hmyzu.
Jdu do sousední kotelny a tvor neomylně okolo mě prolétne a mizí ve tmě noci.
Jsem moc rád, že jsem měl možnost zachránit netopýra.
Na noc si dám na krk česnek.
Ono co kdyby se vrátil ten upír.
A zde musím do děje vstoupit znovu.
Věř nevěř, před půl třetí ráno slyším opět ptáka nad sebou.
Asi se mu u nás líbí.
Dopisuji článek a savec je opětovně tu.
Této noci po třetí, před třetí.
To bude noc.
Asi se přestěhuji do jiné ložnice.
Tam kde je savec.
Savec největší.
Asi jiného ekologicky nezbývá, nežli emigrovat do skal. Najít si nějakou skalní dutinu a s manželkou se zavěsit vzhůru nohama do
stropu. Taková netopýří jóga. No to se dějí někdy věci :-)
08.07.2025 12:49:47 | šerý