Když se objeví ti první

Když se objeví ti první






Dámy a pánové, předem mého vystoupení bych chtěl poděkovat všem, kteří dorazili. Chtěl jsem začít pěkně zostra a udat směr, ale teď se mi to rozleželo v hlavě. A je tma.

Žijeme ve světě přetvářky a pokrytectví. Dobře se kolem sebe rozhlédněte. Ten, kdo stojí vedle vás, nemusí být tím, kým se zdá být. Ve světě konzumu a honbou za cílem je člověk ohýbán k využívání příležitostí za každou cenu. Říká se tomu "jít přes mrtvoly".

Peníze nepřinášejí štěstí, blahobyt a úlevu od starostí. Krátkodobě navodí pocit bezpečí. Máme peníze, můžeme si za ně koupit to, co bychom si bez peněz nemohli dovolit. Koupíme si to. Máme to. Využíváme to. TO se stane naší součástí, součástí našeho života. TO nám už štěstí nepřináší, protože se z TO stala rutina. Najdeme si nové TO, které budeme potřebovat. Potřebujeme další peníze.

Někdo se nechá vysadit na člun a potom nepluje, jen v tom člunu leží a nechává se přikrýt tmou. Večer je už za dveřmi a příroda to ví. Stíny se prodlužují, hladina se zklidní a vše kolem začíná pozvolna ztrácet barvy - noc přebírá vládu nad okolním děním.
A někdo jen leží v loďce a čeká na hvězdy na nebi. Pak se na ně dívá, houpe se v té loďce a myslí si, že na nic nemyslí.
Dívá se do dálky, do vesmírné minulosti. On je tady teď a to, na co se dívá tam už vlastně dávno není.


Všichni jsou moje tma. Nechybí mi, protože vím, že světlo není věčné a každá tma si nás nakonec najde.


Mladí lidé jsou nebezpeční tím, že jsou mladí. Staří jsou nebezpeční tím, že kdysi byli mladí. Mládím je plýtváno na mladých a stáří nemělo být vůbec. Ve vším skromnosti dodávám, že každý, kdo nejde s námi, jde s nimi a proto mu jménem spravedlnosti a pro záruku naší bezpečnosti věnujeme provaz, ne-li lépe kulku do zátylku.


Buďte hrdí na svou zem, kde zítra znamená zítra. Možná už dnes.


Chtěl bych každému z vás potřást rukou a dát tím na vědomí, že si vás vážím, ale neudělám to. Ne proto, že bych si vás nevážil. Ale proto, že nemám ruce. Dřív bych prohlásil, že ty ruce nemáte vy. A tak je to dnes se vším. Člověk se mění sám sobě před očima, utíká si a když se nad tím někdy zamyslí, skoro by se už nepoznal.


Už nějakou tu dobu se mi zdá, že žiju víc ve svém paralelním světě. Že ten svět, ve kterém jsem se narodil už jen tak dojíždím ze setrvačnosti, zatímco ve světě, do kterého jsem prostřednictvím své mysli kdysi vstoupil (a který mě už nikdy nepustí zpátky) jedu docela rychle a nestáčím se ohánět nad změnami, které mě provázejí. Navzdory docela jistému pocitu, že jeden svět je reálný a druhý jen smyšlený si někdy nejsem tak docela jistý, jak je to doopravdy. Možná jsou smyšlené oba, možná není smyšlený ani jeden. Jedno je ale jisté už teď.
Nenapadlo mě, že bych se mohl utopit.
Když se objevily první hvězdy.



My všichni lidé tohoto spravedlivého státního zřízení plného svobody a práv jednotlivce vám děkujeme za váš čas a dále bych chtěl poprosit ty tři pány vzadu vlevo u závěsu, aby nás příště už nenavštěvovali a zejména pak musím upozornit na pána s brýlemi v první řádě, aby se po skončení naší schůze dostavil k vyplnění formuláře devatenáct lomeno osmdesát tři a nechal se dobrovolně odstranit ze společnosti protože nosí brýle a brýle obvykle nosí intelektuálové a podobní živlové a je velkou pravděpodobností že tento pán v brýlích je ve skutečnosti špión z nám znepřátelené země za hranicemi našeho blahobytně prosperujícího státu a proto prosím pána v brýlích aby neprodleně opustil náš sál a šel se dát odprásknout. Pro perspektivu individuálního rozkvětu která přinese blahobyt celku, tak to tady vidíme. Děkuji také všem mladým a perspektivním chlapcům a děvčatům, kteří si přišli poslechnout naši schůzi a pevně doufám, že do budoucna s nimi můžeme počítat, v opačném případě tyto nepřátele státu potřebovat samozřejmě nebudeme. Bůh vám žehnej, Bůh žehnej tomuto sálu, Bůh žehnej naší zemi, Bůh žehnej míru a propos mír, není míru bez krve, není krve bez boje, není svobody bez utlačování, není lásky bez nenávisti.

Prosíme všechny, kteří se zúčastnili tohoto sezení, aby neprodleně opustili budovu a nechali se vyvést do svých ubikací. Děkujeme a spolupracujte. Mír s vámi, již zítra se opět vidíme!


Nenechte zlé a podlé nepřátele zničit naši krásnou vlast. Zbudujte svou prací barikádu míru a blahobytu. Dělejte všechno tak, ať prospíváte celku, naší vlasti, našemu domovu. Nebuďte sobečtí a nemyslete na sebe, myslete na své děti.

Prosíme soudruha s pouty na rukou aby se zklidnil, k popravě zastřelením dojde již brzy.







Navigace selhala, jsme ztraceni v poušti a u nás doma má co nevidět začít pršet a hrozí povodeň.


Co budeme dělat?





Autor CoT, 16.09.2018
Přečteno 257x
Tipy 10 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Now, Iva Husárková, Kapka, Lůca, Philogyny1, Avola
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

Kafka, Orwell, projev Trumpa a něco navíc nebo vůbec nic z toho a víc než TO.

27.09.2018 23:52:26 | Nowreagovat

Půjdeme jí naproti jako člověk a nebo utečeme nahoru, do hor, jako zvíře? Protože instinkty nelžou. Neumí mluvit. Rodí se...

16.09.2018 21:49:30 | Philogyny1reagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter