Petr šel po vydatné večeři hrát hry na svůj počítač a přitom ucítil bodavou bolest na hrudi. Zhroutil se v křesle a pak již jen viděl, jak se oddělil od těla a míří kamsi jinam.
„Vítej v posmrtném životě,“ zjevil se náhle anděl, „podívej, tady máš všechno co potřebuješ: knihovnu plnou všech knížek které existují, to samé s filmy, počítačovými hrami, jídly...“
Petr chvíli nadšeně procházel své nové království a pak se zeptal: „A co lidi? Jak s nimi mám komunikovat?“
„Lidi?“ zamrkal anděl „Copak ty ses ve svém pozemském životě zajímal o nějaké lidi?“
Asi bych dopadl podobně. Důkazem je, že sedím sám tady u počítače, v jednom okně hraju hru a v druhém si čtu povídky. A tak je to podobně skoro celý den, teda ono těch činností je víc, ale tady není je třeba vyjmenovávat. Důležité je, že mezi lidi opravdu moc nechodím. Pěkná miniaturka, můj mezek se z toho málem zasukoval.
05.08.2025 21:57:02 | Pavel D. F.
Hmm...tak to jsi mě dostal, okamžitě se nad sebou zamýšlím...co by asi ten anděl ukázal mně??*
05.08.2025 17:48:40 | cappuccinogirl