Infuze hrůzy

Anotace: "..kápy, káp, káp.. černá infuze hrůzy."

Kdo by to byl řekl, že budu na svoje narozeniny v nemocnici. Já tedy rozhodně ne.
Den před koledování jsme si šli zaběhat a v lese jsem upadla. Ruka na dvakrát zlomená, kotník vyvrknutý a možná náběh na otřes mozku. Ve snu by mě to nenapadlo. Jako bonus navíc byl Halloween. Nemocnice se pořádně s tímhle rozjela a všude na stěnách visely ozdoby jako jsou pavouci, pavučiny, dýně, miniaturní kostry a před každým vchodem hlídala čarodějnice. Všichni pacienti byli pozváni na společnou večeři.. tedy ti kdo mohli a chtěli. Sešlo se jich tam opravdu hodně. Sestřičky a doktoři byli převlečeni za nějaké masky. Už od vizity tak byli. Celkem šok byl, když vám do pokoje nakráčel Dracula a za ním pochod Frankensteina, Zombie a pár krvavých sester. Myslela jsem, že mě povezou na nervový.
Kostýmy si nechali i teď a na talíř nám dávali.. ani nevím co to bylo. Kukuřičné placky, které personál kuchyně naaranžoval jako strašidýlka. Vypadalo to fantasticky. Dali jsme se s chutí do jídla a primář si pochvaloval vrchní sestře, že tohle se jí opravdu povedlo vymyslet.
Chodbou se roznesl hlasitý, až příliš hlasitý křik. Vyděšeně jsme koukli na dveře, ale jelikož jsme si mysleli, že je to další překvapení vrchní sestry, koukli jsme i na ní. Ta byla stejně překvapená jako my. Došla ke dveřím, nechala je otevřené a šla za tím zvukem.
Ozval se znovu, ale tentokrát následován dech beroucím křikem vrchní sestry. Polil nás studený pot. Jako další se vydal na cestu smrti primář. Ani ten se nevrátil. Hlasitý křik, primářův výkřik. Jako jedna z mála jsem mohla chodit a vydala jsem s dalšími dvěma kluky, možná na naší.. poslední cestu. Nahlédla jsem, abych se koukla. Na zemi ležel rozlomený primář s otevřeným břichem. Kolem nich vytékala krev.
Dnes nám nabídli černou infuzi hrůzy.