Nemesis, bohyně pomsty

Nemesis, bohyně pomsty

Nikdy, za celý svůj život, jsem neviděl tolik vzteku pohromadě. Její pohled pálil a svítil jako roztavené železo. Myslel jsem, že buďto přede mnou stojí Bůh, nebo Satan.
"Co jen jsi to udělal?" otázala se mne.
"Ty o tom víš?" vykoktal jsem ze sebe a pak jsem zarytě mlčel. Ona pomalu přikývla a stále na mne pohlížela. V očích se jí najednou tvořily slzy černé jako dehet. Vševědoucí světlo těch očí se vytrácelo - nahrazovalo ho ono mazlavé temno. A pak se to temno začalo vylévat ven. Obmotalo jí to zápěstí a mně také. Byl jsem k ní přivázán černými slzami. Uvědomil jsem si, že nás drží čisté zlo. Dostal jsem strach a křičel, ať mne nechá žít. Ona však ze sebe vyrazila skřek plný nezměrné bolesti - bolesti všech staletí a všech lidských pokolení. Z našich pout vyletěly navzájem propojené provazy a obmotaly se okolo všeho, co nás obklopovalo. A také okolo mého krku. Dusila mne její zášť a věčný běs. Mé rty se pokoušely vyslovit prosbu o odpuštění, ale já věděl, že Nemesis neodpouští.
Autor Tulačka, 09.12.2014
Přečteno 769x
Tipy 3
Poslední tipující: enigman, WhiteRayne, bogen
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

já nic neudělal...tak mi to odpustila...

16.12.2014 12:01:59 | enigman

Vskutku pekná a s celkom dobrou myšlienkou. No podľa môjho názoru by to namiesto jedinej scénky chcelo buď epickú poéziu, alebo normálnu poviedku. Bolo by to super,nemyslíš? :)

09.12.2014 17:29:45 | WhiteRayne

Možná.. Ještě nevím, jak to rozvést :) Ale až mě napadne to pravé ořechové, tak možná i jo :)

10.12.2014 10:58:50 | Tulačka

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter