Speed Dating

Anotace: Rychlá miniatura před spaním. Chci se zeptat někoho, kdo tomu trošku rozumí, jak je to s myšlenými odpovědmi v přímé řeči, zda to lze psát, tak jak to mám, nebo to sekat vždy na novou řádku jako při dialogu.

„Víš. Možná na to nevypadám, ale já věřím na magii. Ne na magii, kterou ukazují všichni ti kašpaři na vystoupeních, ale na jinou magii. Wicca, říká ti to něco? Asi ne, chlapy většinou takové věci nezajímají, ale mě jo. Dokonce máme s kámoškou soukromej wicca-klub, nebo spíš klubík, jsme jen dvě, víš? Rozumíš mi?“ Vůbec nevěděl, o čem mluví a hlavně jí ani moc neposlouchal. Když si k němu sedla, měl radost, že vidí krásnou blondýnku s narvaným výstřihem, ale jakmile začala mluvit, jen vyděšeně hleděl na hodiny na zdi za její hlavou a odpočítával čas, kdy už zase půjde. „Co si vůbec za znamení? Já jsem lvice, ale řekla bych, že ne typická. Povahově jsem spíš do štíra, Věříš na horoskopy? Já bez horoskopu nedám ani ránu. Ne, že bych byla nějaká fanatička, ale vždycky ráno, než někam vyrazím, zkouknu na netu alespoň tři.“ Ona vůbec nechtěla odpovědi na své otázky, toho jsem si všimnul už na začátku našeho rozhovoru. Kdybych se náhodou opovážil jí odpovědět, asi by jí to rozhodilo ten její monolog. Už jen deset minut. Kolik toho vůbec stihne za deset minut říct? „…prsa, víš?“ Do pytle, asi jsem propásl něco zajímavého.

„Cože?“ vyvalil jsem na ní oči, nebo spíš do jejího výstřihu.

„Říkám, že mi každej kouká jen na prsa.“ Rychle jsem zvedl pohled, ale ona hleděla někam ke stropu, možná si ani nevšimla, kam jsem koukal. „Nemám o partnery nouze, ale myslím si, že je to těma kozama.“ To si piš, že v tom budou hrát roli. „To je ta povrchnost, lepí se na mě jeden blbec za druhým, ale já chci někoho, kdo by mě měl rád takovou, jaká jsem.“ Kozatou. „Někdy si říkám, že si je nechám operovat, zmenšit, možná pak konečně najdu někoho, komu nejde jen o ty prsa.“ To bys, holka, ničila dílo boží. Navíc, kdo by chtěl takovou blbku, když nemá ani kozy? „Ale kamarádka mi věštila, to je ta, se kterou čarujeme, že toho pravýho potkám, takže operaci odložím o pár let, ale jestli se nenajde…“ Tak se necháš operovat a bude z tebe stará hloupá plochá a už si tě nevšimne nikdo. Vsadím se, že patří mezi ty, kteří si nechávají čistit čakry přes telefon. „Věříš v Boha?“

„Hele, to nám to uběhlo, šoupeme se. Rád jsem tě poznal…“ zaváhal jsem, ale neodvážil jsem se podívat na jmenovku, kterou měla připíchnutou na kraji výstřihu, stejně bych jí nepřečetl, protože bych zase koukal na něco jiného.

„Moniko,“ odpověděla bez výčitky, usmála se, pohladila mi ruku, zvedla si a sedla si ke stolu vedle. Kouknul jsem se ještě na zadek. Doufám, že ten si operovat nechce.

„Ahoj,“ ozval se vysoký hlas proti mně. Vrátil jsem se pohledem od blondýnky a spatřil opravdovou šeredu. Málem jsem spadl ze židle. No, třeba bude mluvit o něčem jiném, než o horoskopech.

„Já jsem tady jako morální podpora kamarádky, ale ráda se seznámím s někým novým.“ Usmála se a dopřála mi pohled na zažloutlé křivé zuby.

„Nazdar.“

„Jsem tu s Monikou, co jsem jí právě vystřídala.“

„Aha, taky čarodějka?“

„Jak jste to poznal?“ No, nebudeš věřit, babo, ale ty tak nějak vypadáš už na první pohled.