Anotace: když se ztrácíte sami sobě...
Stíny připomínají prchající postavy. Můj stín, vyděšený temnotou mé duše, nemůže uniknout. Se svíčkou v ruce se ho snažím najít, ale vosk stékající dolů spálil i poslední naději. Stíny se mi vysmívají a poslední z nich se mi podíval do duše. A ta prázdnota, co tam našel, ho pohltila do temna, které sžírá okolní svět stínů. Už se mi nemá kdo vysmívat, zůstala jsem sama.
je to sice kraťoučký,ale je to opavdu nádherné...Líbí se mi smutek a tak mě to fascinovalo.
21.06.2006 16:14:00 | shackle angle