Diamantový dráp

Diamantový dráp

Anotace: Slohovka mého nejstaršího, čtrnáctiletého syna. Dostal za ní čtyřku, protože se netrefil do slohového útvaru.

            Sedím ve své dřevěné boudě, s ženou a pěti dětmi nemáme už skoro co jíst a oheň v krbu už dohasíná. Všichni vědí, že když uhasne oheň, tak zemřeme. Žena mi něco říká, ale já ji přes všechno trápení skoro neslyším. Naši zem totiž pokrývá věčný led, který nikdy netaje. Nemáme žádnou úrodu a žádné peníze. Rozhodl jsem se, že půjdu pro dřevo a ulovím něco k snědku. Žena mi říká, abych byl opatrný, ale já mám jen hůl na obranu před krvežíznivými vlky. Obleču si vše, co na sebe mám, ale moc toho není, jen jednoduchá zbroj a kožešiny, vím, že když umrznu moje žena i děti zemřou.

            Neobávám se však jen vlků, ale také daněchtivých, nelítostných samurajů, kteří zabíjejí, když někdo neplatí. S těmito obavami, které mě udolávají, otevřu dveře a okamžitě mě řvoucí vítr srazí na kolena. S námahou se postavím a pomocí hole se vypotácím z domu a hlučně přibouchnu dveře.  Tak stojím sám jak strašák v poli v té nelítostné pustině. Krutý mráz mi buší do zad, a tak ulehnu a udělám osmdesát kliků, abych se zahřál, poté svižně vyrazím. Jdu, hustě sněží a po zvířeti ani stopy. Postupuji dál a ticho ruší jen vytí vlků, proto vím, že za chvíli budu mít společnost. Mám štěstí, vidím srnu, jak nehybně stojí u krmítka. Vím, co musím udělat, sevřu svou tyč, rozběhnu se a jediným úderem srnu skolím. Vtom se za mnou ozve vzteklé zavrčení, otočím se a strachy ztuhnu, za mnou stojí nejhroznějšími legendami opředený Diamantový dráp a jeho smečka zabijáků. Diamantový dráp je jednou tak velký než normální vlk a jeho srst je sněhobílá. Říká se mu Diamantový dráp, protože jeho zuby a drápy jsou tvrdé a ostré jako čepel diamantového meče. Nemám jinou možnost, a tak se trojitým saltem a jednou dobře mířenou ránou, kterou pošlu jednoho vlka k zemi, vrhám do boje. Dopadnu na obě nohy a hned proti mně stojí další dva. Bojuji z plných sil, a nakonec přede mnou stojí jen dva vlci a Diamantový dráp. Na Drápův pokyn se na mne vrhnou z plných sil a dříve, než udeřím, mi vyrvou hůl z rukou. Stojím sám jak bezbranný beránek a beze zbraně se okamžitě vrhám na strom, který zasténá, ale já ho nevnímám, jelikož slyším slabé zaržání. Okamžitě se otočím a za sebou spatřím samurajského bojového koně v plné zbroji. Srdce mi vzplane jako požár a ledová peřina mi náhle připadá teplá a útulná. V brašnách koně naleznu teplou a plnou samurajskou zbroj a zbraně. S novou výzbrojí se vrhám do boje a vlky zabiji jako nic, už proti mně stojí jen Diamantový dráp. Vrhám se proti němu. Po dlouhém a krvavém boji mu katanou propíchnu srdce. Všechny vlky i srnu naložím na koně. Obléknu si kožich z Diamantového drápa a šťasten se vracím domů. Cestou mě ještě obtěžují tři samurajové, ale já je snadno zabiji a jejich peníze a vše ostatní si vezmu ssebou, Už vidím dvě starostlivé oči mého domu. Když vejdu, tak si zatopíme a upečeme si Diamantového drápa.

Autor Kaj, 06.04.2022
Přečteno 107x
Tipy 4
Poslední tipující: Sonador, šerý, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ejhle! Akční "výchovou" k literatuře, počítačovou hrou.

06.04.2022 21:52:35 | šerý

Díky, těší mě, že děti se se mnou chtějí zúčastňovat literatury.

07.04.2022 07:20:22 | Kaj

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí