Ranní problém

Ranní problém

Žiju bez obzoru a škodí mi to. Ráno jsem se rozhlédl po obloze a byla veskrze šedavá až olověně přetížená. Je čas vyvětrat deštník, řekl jsem si a dovybavil se na cestu za každodenním chlebem.
To je ovšem už třetí věc a tak přes příjemnost, že mi neomoknou brýle a další součástky jsem stižen nepohodlím pohybu s plnými rukami. Cesta tramvají se stává napůl šermířským a napůl žonglérským kouskem. Jen spolucestující s vypíchnutými oky (v obličeji či na punčochách) nějak netleskají. Ani usednutí a povstání s batůžkem, aktovkou a deštníkem není zrovna jednoduché a ještě je nutno to všechno tak nějak udržet pohromadě a v blízkosti vlastní osoby.

Vyšel jsem z ulice na třídu a ozářilo mě slunce. Skrz naši úzkou ulici budu provádět cestovní eskamotérský kousek zcela zbytečně a to nepočítám ztráty na očích a okách.

Žiju bez obzoru a škodí mi to.

  30.8.2018

Autor Jan Kacíř, 03.08.2022
Přečteno 48x
Tipy 4
Poslední tipující: Frr, jenommarie, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ještě že jezdím autem :D

03.08.2022 12:17:33 | Marry31

Nejlépe je ta poslední..uvědomění si..onoho
Nu a co dál..být sobě záškodníkem či nebýt:)

03.08.2022 10:47:09 | jenommarie

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí