To se vysvětlí...

„Tak jsem tady,“ prohlásí chlap v koženém kabátě, když se snaží unést nevěstu.
Svatebčané se smějí, protože nevěří, že zrovna dnes by se jim mohlo stát něco zlého.
Je v nás usazen jakýsi kód, co nás ponechává v klidu, i když se loď již potápí, protože proč by se mělo něco stát právě nám.
Veselme se!

Nevěsta se skryla do koženého kabátu.

Přesvědčovat přesvědčené je nesmysl.
A jiné nepřesvědčíte.
Snad jen lidi se vzděláním.
Ti skočí na všechno, když přimixujete hledání smyslu života.
Proto se tak daří sektám.
To je ta potíž, když někdo moc přemýšlí a chybí mu sebereflexe.

Zmizel kožený kabát i s chlapem a nevěstou.
„To se mu povedlo,“ řičí nevěřící Tomáš.

„Kdo to vymyslel?“
„Co to bylo za chlapa?“
„Proč měl kožený kabát?“
„Vypadal jak gestapák.“
„Tak co se to děje?“ ptá se zmatený ženich přes věty svatebčanů, když už se setmělo a nevěsta nikde.
„A jak mohl tak zmizet?“
„To byl jen optický klam.“
„Nevěsta se k němu nějak tulila,“ zazněl tišší hlas.
„To mě jako nečeká svatební noc?“ ptal se ženich.
„To myslíš jen na to?“ řekla s výrazem znechucení překypělá družička.
„No je fakt, že to přestává být sranda.“ prohlásil svědek.
„Ona to byla sranda?“
„Ono se to vysvětlí,“ řekl nevěřící Tomáš a všichni se k němu obrátili.
VYSVĚTLUJ!!!
Zazněly jejich oči.

„Co se tu děje?“ ozval se do ticha povědomí dívčí hlas.
„Kde jsi byla?“ zeptal se ženich zostra, aby získal kontrolu nad situací.
„Unešená,“ řekla nevěsta zasněně.
„Kým?“
„Ďáblem.“
„Já vám říkal, že se to vysvětlí,“ řekl nevěřící Tomáš.