smíření
smíření
Anotace: „Láska, která přežila věky, nepotřebuje slova. Jen srdce, které si vzpomene.“
Vstoupíš sem s vědomím absolutní, nepodmíněné lásky, přímo do bolesti poznání,
že tady není. Že tě nikdy nikdo nepřijme, neuvidí, nebude milovat doopravdy.
Že když někdo říká miluji tě, miluje jen obraz a představy, které nenaplníš,
protože nejsou skutečné.
Naučíš se předstírat, že to nevadí, že to nebolí, že to co dostáváš stačí.
Rozhodneš se, že ty přesto budeš dávat vše, jenže jednoho dne přijde vyčerpání,
a ty už nemáš, co bys dal, protože skutečná je tady jen bolest.
Musíš se pustit touhy a představy, že v iluzi můžeš najít něco, co by za to stálo.
A smířit se s tím, že jsi sám.
Podívej se jiným směrem. Zvedni svůj pohled vzhůru.
Překroč iluzi a nadechni se Láskou v jedinou Pravdu.
Ty ruce, které tě drží, tu byly vždy. A jsou skutečné...
Gary Isaacs
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Skutečná láska, jak ji často hledáme a toužíme po ní v tomto světě, je zdánlivě nedosažitelná. Je to jako honba za něčím, co je neustále mimo náš dosah, jako sen, který se nikdy plně neuskuteční. Skutečné lásky v tomto světě není; nebo alespoň ne v té podobě, jakou bychom si představovali. Často se cítíme zklamaní, když zjistíme, že to, co jsme považovali za pravou lásku, je ve skutečnosti jen její slabý odlesk, nedokonalý matný obraz toho, co by mohlo být.
Je to jako stát před obrovskou mozaikou, která je složena z nekonečných sklíček – každé z nich představuje kousek pravdy, krásy a Boží lásky. Naše lidská láska je jen jedním z těchto sklíček, jedním nepatrným fragmentem, který se snažíme pochopit a přijmout. Je to jen jediné nepatrné sklíčko naší nedokonalé podmíněné lidské lásky na tomto světě z celkové mozaiky, která je tak složitá a rozsáhlá, že ji nikdy nemůžeme zcela obsáhnout.
Možná nikdy nedosáhneme té ideální lásky, kterou si představujeme, ale to neznamená, že bychom se měli přestat snažit. Naopak, každý náš pokus milovat a být milován přispívá k té velké mozaice. Každý okamžik, kdy projevíme lásku, i když je nedokonalá, přidává další sklíčko k obrazu, který tvoříme. V tomto procesu se učíme o sobě, o druhých a o tom, co to znamená být skutečně lidský.
Láska má tolik podob, kolik je na světě lidí. Každý z nás ji prožívá jinak, každý ji cítí a projevuje svým jedinečným způsobem. Naše cesta láskou často začíná nedokonalou, sobeckou láskou, která je přirozenou součástí lidské existence. Je to jako když do klidné hladiny vody hodíme kámen. Voda se rozvlní a vytváří soustředné kruhy, které se postupně šíří do větší a větší vzdálenosti. Stejně tak i naše láska, i když na počátku může být nedokonalá, má potenciál růst a rozšiřovat se, dotýkat se srdcí kolem nás.
Nedokonalá láska je často spojena s našimi vlastními potřebami a touhami. Milujeme, abychom byli milováni, hledáme v lásce naplnění svých vlastních prázdnot a nedostatků. Je to láska, která nás učí o sobě samých, o našich silných i slabých stránkách, a připravuje nás na hlubší formy lásky. Tento typ lásky je jako první kámen, který dopadne na hladinu vody, a jehož energie je impulsem pro další vlny.
S každým dalším kruhem se naše láska rozšiřuje a dosahuje většího prostoru. Postupně začínáme chápat, že láska není jen o nás samotných, ale také o druhých. Začínáme milovat nejen kvůli sobě, ale i kvůli těm, které milujeme. Empatie a soucit se stávají důležitými aspekty naší lásky. Učíme se naslouchat, chápat a podporovat druhé, aniž bychom očekávali něco na oplátku. Taková láska je méně sobecká, více dávající, a tím se přibližuje k ideálu, kterým je láska sama.
V tomto procesu se naše láska postupně transformuje. Zjišťujeme, že skutečná láska je o vzájemném růstu a podpoře. Je to láska, která přijímá nedokonalosti druhých stejně jako naše vlastní. Bezpodmínečná láska je cílem, ke kterému směřujeme. Je to láska, která neklade podmínky, která nevyžaduje změnu, ale přijímá druhého takového, jaký je. Tato forma lásky je jako kruh, který obklopuje a zahrnuje všechny ostatní, a přitom se neustále rozšiřuje.
Na cestě k dokonalosti lásky se učíme, že láska není statická. Je to dynamický proces, který se neustále vyvíjí. Každý den, každá zkušenost, každé setkání je příležitostí k tomu, abychom svou lásku prohlubovali a rozšiřovali. Láska je pohyb, je to energie, která nás vede k lepšímu porozumění sobě samým a světu kolem nás.
V nekonečnu pohybů a změn směřuje naše nedokonalá láska k dokonalosti toho, co láska skutečně je. Láska je cesta, je to proces, který nás učí, jak být lepšími lidmi. Učí nás, jak milovat bez podmínek, jak odpouštět, jak být trpěliví a jak být vděční za každou chvíli, kterou můžeme sdílet s těmi, které milujeme.
A tak, stejně jako kruhy na vodě, i naše láska se šíří dál. Dotýká se životů těch, které potkáváme, a ovlivňuje jejich cesty. Každý z nás má moc tuto lásku šířit, každý z nás může být tím kamenem, který rozvíří hladinu a vytvoří nové kruhy. A i když naše láska začíná jako nedokonalá, v každém z nás je potenciál dosáhnout dokonalosti, která je esencí lásky samotné.
Láska je síla, která nás spojuje, která nás obohacuje a která nás vede k tomu, abychom byli lepšími verzemi sebe samých. Je to síla, která nás učí, že i když jsme na počátku nedokonalí, můžeme růst a stát se součástí něčeho většího, něčeho krásného, co přesahuje naše individuální existence. A tak, když hodíme kámen do vody, když začneme milovat, začíná cesta, která nás vede k dokonalosti toho, co láska je.
21.04.2025 21:55:19 | malé srdce
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon.
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne.“
...láska je jen jedna, to jen naše mysl je rozdělená a srdce nemocné strachem a chtěním... myslím, že věci jsou jednoduché, my je činíme složitými, a to je to, co nás bolí...
moc děkuji za obsáhlé psaní, srdíčko:)*
21.04.2025 23:45:46 | Sonador
Děkuji Ti, milá Sonador, za připomenutí té nejkrásnější a nejopravdovější myšlenky o Lásce, jaká kdy byla napsána. Téměř jsem na ní zapomněl... Ale pokud ta slova nerealizujeme, pořád to budou jen mrtvá slova. Jen našimi skutky se z mrtvých slov, stanou slova živá. Ale to opět zahrnuje proces učení se milovat takovouto dokonalou Láskou.
22.04.2025 06:23:31 | malé srdce
Tohle je tak strašně pravdivé: "Že když někdo říká miluji tě, miluje jen obraz a představy, které nenaplníš, protože nejsou skutečné."
20.04.2025 21:24:38 | janewe
já tedy nepřestávám věřit, že to zase tak pravdivé, není... doufám, že ne... děkuju, Janew*
21.04.2025 10:08:17 | Sonador
vítěz je sám? zní to sice trochu agresivně, ale nemyslím to tak :) hezký velikonoční čas...
20.04.2025 06:23:15 | nehledaná
....A někdy ten bytostný stesk.......Ji.....P.S.Ta fotka je k tomu skvěle vybrána...
19.04.2025 22:19:30 | jitoush
bytostný stesk - to je ono, a člověk někdy ani neví, odkud se bere... moc Ti děkuju, Jituško:)*
21.04.2025 10:07:24 | Sonador
Milá Son, stačí mi první část Tvé úvahy, o cestě k poznání a smíření se s tím, že člověk je spíše sám... Moc pěkně napsáno! Děkuji :-)
18.04.2025 20:07:30 | Helen Mum
moc ti dekuju, milá Helen! ale... bez té druhé části by to nebylo celé a nemělo by to smysl... ani to není pravdivé, vždyť i oddělenost je jen iluze... je to iluze mysli, co nás tak bolí, a díky které se mění rovina/stav vědomí ve kterém se zrovna nacházíme a vztahujeme ke světu... měj moc hezký den:)*
19.04.2025 06:33:04 | Sonador
Děkuji velmi za Tvou odpověď, milá Son, souhlasím se vším, co jsi napsala... báseň mě oslovila... možná jsem včera byla naladěna spíše jen na tu první část, omlouvám se, prosím :-) Jsi laskavý člověk, Son, a též Ti přeji moc hezké dny, děkuji :-)
19.04.2025 13:10:25 | Helen Mum
já jen nechtěla vyznít tak pesimisticky:) protože, když jsem to psala, byla jsem naladěná dost podobně... a moc děkuji za Tvá, laskavá slova, Helen, pěkný den přeju*
21.04.2025 10:06:43 | Sonador
