zálomek loňské vzpomínky

A stromy v oboře černé parožím daňků jsou náhle bílé sněhem. Jeli jsme pozdě v noci po cestě z Lichnova do Zátoru. Najednou manžel dupl na brzdu.

Procházeli mříže plotu. Někdo ho schválně strhnul. Daňci přecházejí přes silnici, ve světle reflektorů probleskuje námraza listí. Lidé jsou čistí, jdou po dlaždicích kostela pro svou svěcenou vodu. Daňci jdou ránem zimním lesem. Stál tam kůň. Ten les měl dřevěné schody. Kůň trojčil. Mnoho nás nepřežilo.