Děda

Jednoho dědu jsem nepoznala, byla jsem hodně malá, když zemřel. Babička s ním byla rozvedená už po roce vztahu.

Tenkrát rozvod nebyl častý a na vesnici to pro ní též nebylo příjemné. Našel si jinou, když ona byla s mámou.
Platil na ní něco málo, ale babička byla především ráda, že má klid, což hodně chápu.

Moje babička měla pomoc své mámy a bratra, který se nikdy neoženil, protože těsně před svatbou ho ta jeho podvedla.

Tak žili v Plaňanech tři moje babička, s malou mámou a se strýcem. Pro Marcelku a její milé oči i příjemnou nekonfliktní povahu.

Propadla jsem vzpomínání, protože dneska je Bedřicha a to můj děda v nebi určitě slaví. Ten byl ze strany táty.

Také zemědělec ,to se dědilo z generace na generaci.
Tenkrát si lidé vážili půdy, měla cenu zlata.
Mám ráda nostalgii, prší a objímám ticho mezi domy.