Prokletí

Anotace: Netušila jsem, jak jinak to nazvat

Tiše seděla, dívala se do tmy. Nemohla spát, cítila se tak prázdně. Stávalo se jí to každý večer, snad rok, snad deset let. Bylo pozdě v noci, nebo snad brzy ráno? Smutek předchozích hodin odplul s několika slzami a výkřiky do polštáře. Teď zbylo jen prázdno. Teď bude pár hodin jen sedět. Možná si pak lehne a spánek zažene její trápení. Možná. Než přijde další prokletý den.