Karty osudem rozdaný...

Anotace: Tož rozdej a hrajem, živote... i když mi někdy sakra chyběj trumfy, já jedu dál... a někdy i vabank!!!

JSEM.

Jsem žena. A díky bohu za to. Chlapem bych bejt neuměla.

Jsem obyč. I za to dík. Protože takhle odnikud moc nevyčnívám. Nestojím v řadě, nejsem řadní typ, ale přesto když jdu po ulici, moc se o mně neví. Nikomu nevadím, nikdo se na mně nemračí, nikdo nepíská.

Vadí – nevadí?!

Dneska nevím. No včera bych možná věděla a kam mý smýšlení posune zítřek… vědí hvězdy. A to stačí. Mně aspoň jo. Protože já nestojím o třetí oko. To vidoucí, kterýmu je dopředu jasná budoucnost. A co daleko dřív, než jiní, ví, co se stane a kdy. A už vůbec nestojím o to, abych dopředu věděla, co se stane mně. Co kde prošvihnu, co dám a co už ne, kdy zahnu do blbý zatáčky a nabiju si díky tomu hubu, co trochu zvořu a co dokonce podělám tak, že už to bude nenapravitelný.

Tím vším se radši nechám překvapit. Protože na blbý zprávy je vždycky času dost a co má přijít, tomu stejně neujdu.

Ale nechám se s radostí sobě vlastní překvapit i tím, co zmáknu. A co bude OK, přesně jak má, vystajlovaný a bez chybky, protože i tohle já umím! A kdybych si o sobě myslela, že jsem úplně marná, asi bych ani nechodila mezi lidi. A rozhodně bych nepsala na LITER! Zamkla bych samu sebe někam do sklepa a zahodila klíče. A jídlo bych si nechávala nosit a podávali by mi ho špehýrkou! Mohli by. Kdokoliv by moh. Protože já špehýrku připouštím jako zcela dostatečnou k tomu, aby se do ní to mý jídlo vlezlo, i když vlastně přesně nevím, co to slovo znamená!

Třetí oko by vědělo. No když ho nemám, jsem v tomhle ohledu nevědoucí. Ale pokud se má nevědomost tejká špehýrek, je mi to fuk a odpouštím si ji.

Mně stačí, že samu sebe beru natolik v pohodě, že zatím ten sklep nehrozí, ale když tak o tom přemejšlím, asi by vůbec nebylo marný se do tý skoro kobky aspoň občas schovat! Jen lidi nemyslete, že před světem! Je mi už dlouho jasný, že světu a životu se schovat nedá, aspoň ne tak jednoduše! Ale když by fungoval systém špehýrkovýho potravního přídělu, nemusela bych vařit!

Umím vařit. A umím i spoustu jinejch věcí. A umím žít i bez sexu, ale jen ve sklepě... :-) :-):-) ... Fakt???  No schválně, je tohle pravda??? Já znám odpověď. No liter ne. Ten může jen tipovat, o čem je ccino! A jak to u něj chodí. Protože ani LITER nemá třetí oko. Vidoucí. A musím říct, že je to sakra dobře. Protože o cappuccinu bohatě stačí vědět, že je někdy fajn a někdy super, a někdy s bohatou pěnou a někdy nádherně voní. Po skořici. I jinak. A někdy že je lepší si ho vůbec nenalejt, protože zvládne bejt i hořký Ne jen HOT!

Naštěstí každej den nemusí bejt o kafi!