TAK TROCHU NEVÁNOČNÍ POHÁDKA

TAK TROCHU NEVÁNOČNÍ POHÁDKA

Anotace: nenechte si ukrást vánoce

 

 

"Chyťte ho, zloděje," ukradl nám vánoce! halekal dav u kašny na náměstí. Pak přiběhl jeden a místo koledy začal

Davy konzum stres

cos to místo vánoc

Ježíšku můj snes

Hej hej koleda

hej koleda

koleda

 

A do toho mu přízvukovala mladá žena opodál, prý "Ježíšku, už nenos, odnášej!"

 

"Tak to bude mít práci do konce života paninko, toho odpadu zde", připojil se korpulentní pán, ale než se stihl nadechnout a svou poznámku rozvést, káravě se do něho pustila starší dáma v letech: "Že vám není hanba, takto se rouhat, že "do konce života", to si ON nezaslouží, i za vás on na kříži!"

"Jděte někam, budu rád, když mi zapálej svíčku jednou v roce, za mě na kříži leda moje nebožka paní, dej jí pánbůh pokoje, otráveně utrousil muž, a lavinou spustil do doposud klidného hloučku fronty na kapra vzrušení."

"A máte recht! jak já ho nenávidím, zmetka jednoho, tak radujme se, veselme se, jo? Otevřem svá srdce, jo? A co ten každoroční velikonoční podraz, hm? Prý vstane z mrtvých! Kdes byl, když jsem pochovával svého syna? A minulý týden, nejlepšího kamaráda?  Mlčíš! Nic neříkáš! Jak bys taky moh, smrdíš čertem, jako ti všichni odpustkáři, co jen vytáhnou paty z kostela od kázání, už si šeptem o sousedovi. A víš co? Končím s tebou! Takovej kamarádšoft si strč někam, beztak seš stejnej jako ti všichni vostatní."

 

….............

 

 

O pár ulic dál hraje z posledního patra starobylého měšťanského domu hudba. Širokým točitým schodištěm vyšla pomalu nahoru a zvědavě za provázek dětského plyše otevřela dveře.

"I svátosti je někdy fajn tak zdravě střídmo, to aby nezevšedněla, víš?" řekl muž ženě, co právě nosila na stůl. Po očku to kontroloval a pomyslel si, jak úžasnou má ženu. A bože můj, tak velmi přitažlivou...

"A teď? zeptala se.

"Teď? Co teď? Teď tě přece pomiluju."

"Ale vždyť on už stojí u dveří! A možná za chvilku zaťuká."

"Neboj miláčku, on ví, co znamená tichá chvíle svátosti. Vždyť kdo jiný by ..."

 

Tichounce vrzly dveře. Jejich oči se setkaly.

 

"On je žena???"

 

Pokojem zavoněla LÁSKA.

 

 

 

 

 

 

 

 

https://www.youtube.com/watch?v=Voohbb4ME1Y

 

Autor Vivien, 18.12.2023
Přečteno 236x
Tipy 37
Poslední tipující: enigman, Loveless, Jiří I.Zahradník, Iva Husárková, Helen Mum, Sonador, narra peregrini, piťura, Marten, Lighter, ...
ikonkaKomentáře (42)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

voní...

14.01.2024 02:44:52 | enigman

Děkuju, však i při psaní mi bylo voňavě.

14.01.2024 10:33:14 | Vivien

...Milá Viv...jsem se ještě vrátila....zasejc si nabrat a taky Ti opět říci,jako u Tvé první povídky tady,že jsi povídkářka,tedy jsi spisovatelka....má to dle mého všechny atributy,které vítám při čtení tohoto formátu....čtivý,bohatý a svižný jazyk,jakýsi vnitřní šmrnc,který spočívá v určité neokázale jemné humorné a někdy mírně ironické lince,je tam plynulost,je tam přirozený přesah,je tam děj.....a to je toto dílko
drobné......Takže tím chci říci a beru na zřetel,že jsi i skvělý vypravěč,mohu posoudit,když jsem měla možnost s Tebou hoďku posedět v U.H.a Ty jsi mě zahrnula svými příběhy z cest/úsměv/.......tím chci říci,že témat do Tvých povídek a zápletek by se našlo více než dost......takže "povídkuj"prosím Tě a neupejpej se,čtenářů se najde přehršel,o tom jsem přesvědčená..../úsměv/....a Tobě přeji též krásné svátky....a Láska?...ta je.....tedy živme ji......Ji.

20.12.2023 20:14:46 | jitoush

Jituško, tolik chvály, to mi ani nenáleží, děkuju moc. Víš, s odstupem času všechny ty mé nestandardní situace, vyvolávají shovívavý úsměv na tváři. Ale uprostřed děje, to mi bývá úzko, co úzko, uzoučko! To si pak lámu hlavu nad tím, jak mohu být takový magnet, že pokaždé přitáhnu cosi tak absurdní. Ano, jde mi to:-) Ovšem často bych se obešla. Ale nakonec jsem ráda, že můj život je vlastně zábavný. Tak vám všem doma přeju klidné svátky a žádná překvápka :-)

21.12.2023 09:22:31 | Vivien

...No děje se Ti to právě proto,abys o tom psala a měla o čem.....už to,prosím Tě,pochop a uchop.....Ji./úsměv/

21.12.2023 10:08:20 | jitoush

Krásně napsané, milá Vivien, obě momentky jsou jako živé! Děkuji, velmi ráda jsem četla :-)

20.12.2023 08:14:05 | Helen Mum

Milá Helen, jsem velmi potěšená, že sis našla cestu i k mé prozaické mini, to je vždy známka, že si čtenář jde číst z ony made in dílny autora, ať už jde o jakoukoliv formu, a nejen zde převažující poezii. To si cením a děkuji.

Zároveň ti přeju pokojné svátky a taky nějaké to milé překvapení od Ježíška*

20.12.2023 09:17:09 | Vivien

Děkuji mnohokrát, milá Vivien, těším se, a nápodobně, pokojné svátky Tobě a všem :-))

20.12.2023 09:37:37 | Helen Mum

a voní/š až sem... díky Viv*

19.12.2023 13:01:40 | Sonador

To víš, láska, to je vůně, hlava-srdce-základ*

Díky Kat, že ses stavila, no, a co teď, no co teď?? No vánoce! Já už pracně shozená kila v létě opět nabývám, už mám napečeno a je to dobré:-) Tak žádné chmury či patos, žádné migrény a podobné hlavy vetřelce, a jen pohoda, tak přeju a mávám do Olmiku!

19.12.2023 13:38:41 | Vivien

k Tobě já chodím moc ráda Viv! ...no, je to letos, takové - já ani nepekla nakonec (letos opravdu v tomto duchu spíš https://www.liter.cz/miniaturahricka-ostatni-898121-cist:) jen vánočku si neodpustím... a i ta hlava! ale už lépěji a lépěji, a hele, i Slunko se ukázalo... chmury nemají šanci!;)
mávám k jihu a přeju pohodu a krásno Viv*

...a ještě si stejně přijdu přivonět.. chmmmm...

19.12.2023 13:49:54 | Sonador

Tvoje cukroví je originální!!!

19.12.2023 14:01:40 | Vivien

nojo:D byl ten loňský advent takový hezčí, veselejší a posvátnější, nebo co, tak se tam občas vracím.. děkuju Viv*

19.12.2023 17:41:28 | Sonador

jasně že nemají šancci, a jinak, z Ol do Uh jen cca 70 km, kdyby bylo zle, stačí haló :-)

19.12.2023 13:53:35 | Vivien

je to kósek:) a já věřila, že to do Vánoc dáme, místo toho jsem rušila kdeco... já se fakt asi tešim na leden letos:D ale nadcházející víkend si užijujeme!;)*

19.12.2023 13:56:09 | Sonador

... moc ráda jsem se začetla a nechala nést Tvými řádky :)*
nenechám!

18.12.2023 23:00:40 | narra peregrini

Narry, moc děkuju, že se také nenecháš* Tak ať ty sváteční dny jsou u vás opravdu sváteční!

19.12.2023 08:19:29 | Vivien

Ty jsi praštěná (v
dobrém slova smyslu)

úžasný text

jsem v něm
úplně jako doma

moc si to užívám

drahá Vivien
krásné svátky
;-)

18.12.2023 18:38:05 | piťura

Teda Petře, mám radost z tvé reakce, děkuju. Že jsme na stejné vlně, tak to se usmívám. Začíná to takovým tím Vánoce, zachraň se kdo můžeš! ale nakonec přece jen se v nás cosi pohne, jak se začne stmívat, bublat tuk v pánvi, pánové dotáhnou kravatu a dámy zástěrky dolů. Pak už jen perlí sekt ve skleničkách a září oči. Potkají se a z jiskřiček, kdo uvěří, i prasátko na stěně. Toto ticho, je jiné než ostatních 364 tich roku ..
Krásné svátky Petře!

18.12.2023 18:49:36 | Vivien

svezl jsem se
na Tvém textu
a vzal si vše
co bylo potřeba

navodila jsi mi atmosféru
Tvým jedinečným způsobem (už
jsem Ti mnohokrát psal
jak to na mě působí)

to je dílo
po kterém by mělo být
alespoň chvíli ticho

ještě jednou Ti přeji
krásné dny Viv
;-)

PS: u nás doma
mám zástěru já

20.12.2023 20:12:30 | piťura

Petře moc děkuju. Přeju, až sundáš tu zástěru, ať vám doma vydrží co nejdéle ta příjemná atmosféra, a až přijdou ty dny nesváteční, vás to nijak nezaskočí, protože u piťurů, tam je každý den něčím výjimečný. Hýčkejte si je.

21.12.2023 09:15:17 | Vivien

je to téměř návykové
vracet se k Tobě

protože tyhle řádky
pokaždé
takovým zvláštním způsobem pohladí
dodají sílu
a naději
že tenhle svět ještě není v koncích

existují
v našich životech
místa
lidé, ke kterým se vracíme

to já
děkuji Tobě
že se můžu zastavit, načerpat...

dneska En řekla: ,,zajeď nám
prosím
pro papír na pečení,,

bloudím
po nákupním centru

vidím ta světýlka
slyším tu hudbu
a vzpomínám na ty řádky
celé to zapadá...

koupil jsem devět rohlíků (dokážu
kupovat jenom liché počty věcí)
a hledám ten papír

nahlížím do regálů
a vzpomínám
jak jsem jako malej
koukal panenkám pod sukně
taky tam nikdy nic nebylo...

kupuji chilské víno
večer En překvapím thajskou masaží
a francouzským polibkem
tedy
cestou kolem světa...

PS: tyhle příběhy
co píšeš
Ti moc sluší

je to tím
ojedinělým způsobem
kterým se vyjadřuješ

jako bys byla
,,napojená,,...

22.12.2023 12:51:53 | piťura

Drahý Petře, když jsem večer těsně před usnutím četla tvůj vzkaz, bylo to jak pohlazení, tak samozřejmé, tak lidské, jakobychom se znali roky. Jakoby jen pohled stačil a my věděli. Ano, jakési napojení v nás. Svět je stále více nepočitatelný a naše životy tak stále více blíž improvizaci než ustáleným dnům, přesto tento čas mi každý rok dodá naději, že pořád v něm máme jisté pevné body, když se zrovna není čeho v životě chytit. Děkujme za ně, za tyto dary.

Milý Petře, prožij nastávající dny v lásce a ode mě alespoň pomyslné objeti*

23.12.2023 07:58:11 | Vivien

je to vzájemné Vivien
děkuju
;-)

23.12.2023 20:06:50 | piťura

....Úžasně jsi to.....a dál už ani nešpitnu.....ať Láska dýchá.....Ji.

18.12.2023 14:50:07 | jitoush

Jituško, tož jasně že mám radost ze tvé reakce. Měj prima adventní čas a pohodové svátky*

18.12.2023 15:13:07 | Vivien

Po mě je to velké, nedořešené téma. Jak je možné, že se tak snadno mohou setkat dva lidé, kdy jeden nehřeší a ani hřešit nemůže (ateista) a druhý(křesťan) hřeší, nehřešit nemůže a musí přijít někdo, aby po něm ten svinčík "uklidil". Jak mohou tito dva lidé žít vedle sebe? Který systém je (bez ohledu na Boží existenci) lepší? Jak mohly vedle sebe tyto dva systémy vzniknout?

Napětí těchto dvou pólů bych chtěl doopravdy a už léta lépe porozumět. Pokud se mi v tom vůbec daří se posunovat, jde to jen po milimetrech.

Jeden moderní francouzský filosof řekl, že Je možné, aby pro někoho Bůh existoval pro někoho ne. Já s Bohem žiju už mnoho let. Jistě mám stále v hlavě, že bych s ním mohl žít i těsněji. Nyní jsem ale klidný a nic si nevyčítám. Nejsem nespokojený se svou vzdáleností k Bohu. Ta léta jsem si říkal Bohu o pomoc, Bůh mi pomáhal, zvykl jsem si na Jeho pomoc, těžko bych se bez ní obešel.

Potom píšeš o různých tanečcích, které můžeme v tomto období, které je vlastně jedním z nejhorších v roce, dělat. Dřív se dělal půst, dnes se dělá stres, což je vlastně také druh půstu.

Možná jsou Vánoce právě pro lidi, kteří lásku nemají. Lidé s láskou mají Vánoce (Boží příchod), celý rok. Je to ale křehký byznys, protože hodně lidí se zasebevraždí.

Jeden farář říkal něco ve stylu, že pohlavní styk je vlastně svátost, při které Bůh dává do těla hostii nového života. Nyní bych se mohl rozepsat o antikoncepci, ale nemohu, protože nechci a hlavně neumím.

18.12.2023 14:31:11 | Kaj

Páni, to je témat k reakci, Kaji, svátky za dveřmi, nevím, zda to rozpletu. Vezmu to po odstavcích, jo?

Myslím, že u pólů to vezmu čistě fyzikou, přitahují se, pakliže v opačném gardu. Pokud jsou na stejném, měli by se odpuzovat. Matematicky mi pak vychází stejný součet, boj dobra a zla, fenomén známý jako Jekyll a Hyde, je to správné řešení?

Postit se i jindy a jinak, nežli hladověním žaludku. Mohu si odepřít, celoročně, docela něco jiné, co mi "přitěžuje".

Vánoce pro všechny, těm co mají i nemají lásku (každý má lásku).

O styku nebyla řeč, o milování*

Děkuju, za tvůj obsáhlý vstup Kaji a hlavně, že sis přečetl, to mi udělalo největší radost*

Krásný čas ti přeji a svátky ať ti přinesou Ježíška dle tvého gusta, co by to tak mohlo být, říkám si.

18.12.2023 15:49:55 | Vivien

Pěkně jsi ve svém textu vystihla vánoční zeď, která není jen vánoční, ale na Vánocích je dobře pozorovatelná. Nejprve se plahočíme na jedné straně zdi, kde ve stresu chystáme vše potřebné, abychom pak na druhé straně zdi nemuseli vstávat od stolu.

Narozený Ježíš Kristus je na té zdi, přenáší na druhou, zázračnou stranu i ty, kteří nedoufali, že se tam dostanou.

Věřím, že předvánoční stres může být prospěšný. Zahání prázdnotu, depresi, tmu a chlad. Půst bych mu ale neříkal. Půst má jiné ovoce. V tom jsem se spletl. Půst patří k duchovním Vanocům, stres ke konzumním, které dokázaly velmi dobře dosednout na místo dřívějších duchovních.

PS: Myslíš si, že se přitahují póly křesťanů a ateistů? Není to nedorozumění?

19.12.2023 08:40:18 | Kaj

Myslím, že to nedorozumění není, a i to v okolí vidím. Třeba v tom, že se miluje pár, kdy jeden je věřící a druhý ateista. A to jistě není nedorozumění. A k tomu stresu, za mě ten vánoční prospěšný není, vždyť to vlastně úplně popírá symbol vánoc. Stres je možná, podle odborníků, prospěšný např. v profesním růstu, ale ani to pro mě není. Jsem milovník "no stress".

19.12.2023 09:39:51 | Vivien

PS: Třeba náš sbor je složený z manželských párů, které do církve chodily nejprve jako děti, pak se spárovaly na sborové mládeži a pak se vzaly a nemusely absolvovat nějaké šílené alkoholové mejdany a další šílenosti. Vzniklo to přirozeně. Nemáme žádné nařízení, jako mají třeba Svědkové Jehovovi, že se musíme brát jen mezi sebou. V církvi se má neoficiálně za to, že výběr zevnitř církve eliminuje různé patologie. Také si to myslím, ale nikomu to nevnucuji. Jako starší sourozenec jsem byl rád, že jsem nejprve pořádně vyrazil do světa a než jsem se vrátil opět domů, pořádně jsem se ve světě vyráchal (i když to dost stálo).

19.12.2023 10:39:53 | Kaj

Víš, já do kostela chodím jen pokud zde nejsou lidé, je mi dobře v prázdném kostele. Obdivuju jednak stavbu, architekturu, jednak atmosféru. A také tu jedinečnou vůni. Sem tam ale udělám výjimku. Třeba když jdu do kostela na koncert nebo jsem v cizině, to pak, ze zvědavosti, jdu i na mši. A třeba úžasný zážitek mám z nedělní mše ve španělském Jaenu, kdy sloužící rozhoupali nad věřícími obrovskou stříbrnou kadidelnici a já instinktivně poodstoupila a pozorovala z uctivé vzdálenosti. Fascinující zážitek, a to píšu s veškerou pokorou, nikoliv jako lovec senzací.

19.12.2023 11:29:56 | Vivien

Exupery píše něco na tento způsob: Katedrála je takové uspořádání kamenů, které dokáže uskutečnit, shromáždit, uskupit (marně hledám nejvhodnější sloveso) ticho.

19.12.2023 13:29:00 | Kaj

.. a pro to ticho, si i tam, chodím ..

19.12.2023 13:32:31 | Vivien

:-)

19.12.2023 13:56:03 | Kaj

Myslíš si - co se škádlívá, rádo se mívá. Fanoušek Sparty si najde fanynku Slavie. Milovnice opery se dá dohromady s horolezcem. Vlastně je v tom schovaná podstata - nositelka ženského těla, mozku a osudu se dá dohromady s nositelem mužského těla, mozku a osudu. Já ale znám i případy, kdy se dají dohromady dva horolezci a pak je problém, když se jeden z nich zraní a začne se projevovat jinak.
U nás jsem konvertoval první já. Manželka dost nelibě nesla, když jsem v neděli ráno chodil do kostela místo toho, abych přišrouboval poličku. Jezdíme na křesťanská setkání manželů. Jeden z chlapů říkal, že je pro manžele důležité, aby se sexuálně sladily. Když se to podaří, je prý největší problém se sladit spirituálně a naopak úspěch, když se třeba společně modlí. Nesoulad může být i uvnitř křesťanství - jeden je progresivní, druhý konzervativní.
Nechci se s Tebou dohadovat ohledně stresu. Proto tu nejsme. Také ho nemám rád. Třeba včerejší dopoledne bylo strašné. Jsou ale chvíle, kdy je dobrý - potřebuji uskočit před nebezpečným autem. Potřebuji zorganizovat pohřeb blízkého - stres mě vytáhne, donutí myslet na pár konkrétních zařizování a já nejdu skočit z mostu. Teď zbývá posoudit, zda skutečnost prosince před slunovratem se nějak podobá pohřbu.

19.12.2023 10:26:30 | Kaj

Neskutečný, co jsi zvládla... co všechno jsi nacpala do těch svejch řádků... smekám a určitě si to přečtu ještě několikrát... síla v tom. Ty řádky žijou!!!

18.12.2023 13:15:18 | cappuccinogirl

Prima zpráva, přece vánoce žijí taky, každý rok si s narostou pravidelností nakráčí a ty člověče, ber či nech být. Přiznám se, tak trochu i nechávám být, na jednu stranu ten humbuk kolem ignoruju, a na druhou, nechávám být v tom smyslu, že stále umím najít v nich ten pro sebe laskavý a příjemný pocit a ten nechávám být co nejdéle. No samože k tomu patří i dobré kafe:-) Díky girl!

18.12.2023 15:19:29 | Vivien

Čtu si. Pochvaluji si. Užívám si*
Jak bys pohladila vlasy. Jak bys trefila do lidství - asi. Jak bys brnkla, na laskavou strunu. Hloubky citu, literárního umu.
Jak bys ve mě, zažehla svíčku. Jak bys špitla, Karlíčku. Už jsem ve svém, i v tobě. Srdcem i světicí, v každé době.

Je jedno, zdali se narodil Ježíš, Alláh nebo Budha. Jakou klenbou rezonuje zbožná hudba. Všichni jen pod jedním nebem a slehnem se zemí. Milujme se a máme čisté vědomí!

Vivien, UMÍŠ*

18.12.2023 12:43:00 | šerý

Kájo, Karlíčku, tož toto mi nedělej, víš jak jsme od sebe ne/daleko. Jak bych ti kolem krku, ani by ses nestihl nadechnout. Jak bych ti u kafe byla k nezastavení, co vše si ještě máme povídat! A co kapr? Jíš kapra? A jak ho máš raděj, řízeček řízeček? Či zdravě po mlynářsku? Neříkej, že nejíš rybu! Že k vám dorazilo ono filé! Tak to musí přestat:-) Přece víš co říká obřadní litera. A postit!

Tak toto už na nás není, viď? My raději onu pohodu u stolu i v loži. Sladkou chvíli, s láskou v srdci. Tak už psst, slyšels? Vrzly dveře, to bude ..

18.12.2023 15:32:56 | Vivien

VIVIEN-TAHLE TVÁ BÁSEŇ JE KRÁSNÁ-VZÁCNĚ NÁPADITÁ..mám z Tebe radost, děvče podmanivé ST*

18.12.2023 11:19:03 | Frr

Jupíí, já mám též radost, a jakou! No že sis přečetl i tuto mou tak trochu experimentální. No a ať si každý vybere tu svou variantu, že jo. Buď bude na ty svátky nadávat, nebo se bude milovat*

Tak pěkné svátky milý Jiří, hlavně ve zdraví a klidu, a jestli kapra, tak bacha na kosti.

18.12.2023 12:31:52 | Vivien

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí